Anglie: Den sedmý – Draycote water

Ráno jako malované

Dnes mám budík na sedmou, ale jsem vzhůru ještě před zvoněním. Jdu si zacvičit orgánovou sestavu. Uvařím si kafe a nakrájím včera namočené houby shitake. Rozhodla jsem se je uvařit zvlášť delší dobu, aspoň půl hodiny. Pak nakrájím zeleninu na polévku. Dnes jdeme na výšlap kolem jezera Draycote, takže vařím polévku opět do tří termosek a na tři snídaně. Venku už začíná svítit slunce, na místní poměry pěkné teplé počasí. Bereme si sportovní sukýnky a páskové barefooty.

Mezitím než se uvaří polévka, stíhám si umýt a vyfoukat hlavu. Snídaně hustá s červenou čočkou a vločkami na zasycení. Máme odvoz k jezeru od sousedky, jen má trochu zpoždění, tak si dáme včerejší koláček na svačinu a čekáme.
Pak už se přesouváme autem o 5 km blíže našemu okružnímu výšlapu kolem jezera.

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Dnes hurá do přírody

Malý usíná v kočáru, my se kocháme vodní plochou, kterou brázdí jachty. Je teplo, trochu fouká, sem tam člověk. Po vycházkách ve městě příjemná změna v přírodě. Asi ve 3/4 cesty jíme oběd z termosek a Daneček se unavuje lezením kolem kočáru. Pak se zvedá vítr a ochlazuje se, vypadá to, že bude pršet, sledujeme radar a plánujeme nejlepší trasu zpět.

Kavárna v Dunchurch to jistí. Cestou ještě nasbíráme hromadu ostružin jen tak do pusy. Rostou všude kolem chodníků jako plevel. Údajně měly v dřívějších dobách pro osídlování přilákat včely a ptáky, ale nikdo je teď už nesbírá. V kavárně zkouším místní vegan a bezlepkový dezert. Vypadá krásně, ale je opravdu hodně sladký.

Večeře doma vyhrála nad restaurací

Máme před sebou ještě 3 km, začíná pršet, až když jsme všichni pod střechou.
Sousedům přilétá též návštěva z Česka. Na programu byla večeře v nedalekém městě. Já osobně o ní nestojím, nejlépe se najím doma. Nakonec jsme si s Luci tak moc přály, že zůstáváme všichni doma a vymluvíme se na to, že pro malého už je pozdě.
Jdu vařit večeři pro nás dvě a Daníka. Má oblíbená rychlovka sklízí úspěch – rýžové nudle s uzeným tofu (druhá zásoba z domu), cuketa na kostky, trochu česneku, sůl. Rodiče si dělají jen rybu se zeleninou s ostrým kořením.
Jak malý usne, sedáme všichni s domácím drinkem ke stolu a bavíme se líp, jak v hospodě. Malému rostou zuby a je dost nevrlý. Jsem ráda, že už mám tuto etapu života za sebou. Teď jsou na řadě mladší. Pavel vstává brzy do práce, tak jde dřív spát. Já si dám večerku něco kolem jedenácté, jen co sepíšu události dnešního dne.

Alergeny tady řeší zodpovědně

Začínám si zvykat na místní život. Určité věci už mi nepřijdou divné. Domečky jsou opravdu moc krásné a každý má před nimi kytičkovou zahrádku. Roste tu opravdu všechno možné a v toto roční období hraje všemi barvami. V každé kavárně nebo restauraci mají na pultě cedulku, na které se píše, že pokud máte nějakou alergii, máte se zeptat obsluhy a ona vám ráda poradí a doporučí, co je pro vás vhodné. Jsou v tomto velmi milí a vstřícní. Dokonce při kupování zmrzliny, která byla vegan, se ještě slečna zvlášť zeptala, jestli nemáme jinou alergii, byly v ní totiž kousky sušenky a čokoláda. V tomhle ohledu jsou tady o něco napřed.