Nový zvyk? Jak kde…
Mě osobně dotazy tohoto typu překvapily. Netušila jsem, že se dnes do školy nastupuje s kornoutem sladkostí. To jsem znala jen z filmu “Lucie postrach ulice”. Když jsem začala pátrat, zjistila jsem, že je to zvyk v německy mluvících zemí a u nás se držel v pohraničí už nejméně tři čtyři generace zpátky. O tom, jak velké rodinné téma to je a jak to prožívají už půl roku dopředu nám napsala osobní zkušenost i Renáta (Ti nejchudší nosili v kornoutu rozinky, křížaly a jablka). Některé maminky, které tento zvyk znají ze svého regionu, píší, že účelem je, aby se děti o sladkosti podělily a skamarádily se. Takže než se podíváme na to, jak se k situaci postavit, je potřeba se taky zamyslet, jak to chodí ve vašem kraji a ve vaší škole.
Za mého dětství nic takového nebylo a naše děti se učí doma, takže tenhle problém mě minul. Ony tedy úplně stačí kroužky, hudebky, sporty, návštěvy, restaurace a jiné příležitosti, kde se dětem strkají sladkosti a člověk se musí naučit v tom chodit. Takže jisté zkušenosti mám a co jsem se naučila ráda předám dál.
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to
Nemá cenu je trápit
Ověřte si, že tento zvyk už prosákl i k vám. Třeba se to u vás nenosí a není co řešit. Ale jestli skutečně i ve vaší škole bude první třída plná dětí s kornoutem, bude potřeba se podle toho zařídit. Bylo by asi pro vašeho malého prvňáčka těžké přijmout, že je jediné bez něj. Nemá cenu dítě trápit chytrými řečmi o tom, že je to zbytečnost, komerce, nezdravé apod. Bude ostatním závidět. Koneckonců, já to té Lucii záviděla v době, kdy filmy u nás běžely, taky. A to jsem už určitě nebyla prvňák.
Speciální kornout pro první školní den
Připravte dětem vlastní speciální kornout. Můžete ho spolu vyrobit. Čas strávený společně nad přípravou na velký den je pro děti mnohem důležitější než ony bonbóny. To je to, co jim dává jistotu, pocit bezpečí a doplňuje jejich nádobku lásky. Pak si na ně školní nástrahy v nejrůznějších podobách nepřijdou! Takže se o víkendu chopte nůžek, papíru, lepidla, pastelek a tvořte spolu.
Hotový kornout můžete naplnit taky společně nebo se můžete domluvit, že to pro něj připravíte jako překvapení. Můžete se zeptat, co by tam chtělo dítě mít, ale můžete říct, že to nemůžete slíbit. Na vás pak bude, co do kornoutu dáte.
Co dát do kornoutu za sladkosti
Teď je přesně ta příležitost vytáhnout trumfy. Pokud doposud dítě nedostávalo konvenční sladkosti, máte to velmi snadné. Do kornoutu dejte:
- čerstvé ovoce (jablíčka, švestky, hrušku, meruňku,….)
- sušené ovoce (křížaly, rozinky, meruňky, švestky, fíky, ananas, hrušky,…)
- ořechy (vlašské, lískové, mandle,…)
- semínka (pražená dýňová nebo slunečnicová, ostatní jsou dost malé)
- případně mlsání ve zdravější verzi (nějaké dezerty bez cukru nebo něco ze zdravé výživy – tyčinky, kuličky, sušenky, bonbóny bez cukru apod.)
- pokud potřebujete ještě větší trumfy, přidejte dosud běžně nedávané tropické ovoce nebo něco jiného, co jste si nechávali pro tyto příležitosti jako eso v rukávu, ideálně něco, po čem dítě touží a o co si už říkalo
Bonus do kornoutu
A můžete přidat nějaký bonus – překvapení v podobě drobné hračky, pastelek, malé knížečky, hezkého ořezávátka, razítka, omalovánek apod. Nebo namalujte kartičku s jasným vzkazem – máma, táta, dítě a srdíčko. Pak dítě snadno přestane řešit, zda děti mají zelené, červené nebo žluté bonbóny a bude se radovat z nečekaného dárku.
Moje osobní zkušenost je, že děti (aspoň ty naše) mají raději tyto malé věcičky než nějakou sladkost. Navíc už z toho mají rozum a snadno si domyslí a nám pak taky vypráví, že “ostatní si to snědli a my máme medvídka”.
Pro jednou přivřete oko
Jestli ale takhle jako rodina nefungujete nebo vaše dítko patří k těm, které velmi těžko snáší odlišnosti, pak pro tentokrát stáhněte krovky a přivřete oko. Nebo rovnou obě oči. Vyrobte kornout, naplňte ho něčím z obchodu a pak se modlete, aby cukrová vichřice rychle přešla. Třeba to bude pro vás i dítko poučné a až cukrové běsnění přejde, budete si mít o čem povídat.
Moje zkušenost
Mě osobně se vyplatilo držet děti nenápadně zkrátka úplně od začátku. Nejprve jako batolátka dostávaly místo sladkostí ovoce. Dlouho jsme si pak vystačili s jablíčky apod. Postupně jsem přidávala naše dezerty. Rozinky nebo oříšky pak byly vrcholným mlsáním. Teprve vloni jsme začali řešit zmrzlinu a sušenky. A když jsem potřebovala zabodovat u holek, když jim bylo 6 a 9 let něčím extra, stačily k jejich euforii doma vyrobené agarové bonbóny, lízátko a pralinka v krabičce viz obrázek výše. Vše bez cukru, bez mléka, bez chemie, bez éček. To bylo radosti! Zachytila jsem ten moment na fotce vpravo, mladší má pusu dokořán a starší se tetelí blahem. Byly z toho úplně na větvi, nadšené, spokojené. Když se začne přísně, máte několik let co přidávat :-) Dnes už chtějí i takové věci jako je zmrzlina, tak ji občas vyrobím a je klid.
Buďte citliví, naslouchejte a čtěte mezi řádky
Nejsnazší to mají ti, kdo se už delší dobu jako rodina stravují jinak a možná i spoustu jiných věcí řeší jinak. V takové rodině jsou děti zvyklé, že nemají všechno, co mají ostatní (mobil, tablet, hračky, které jsou zrovna IN, oblečení, které zrovna letí apod.) Takové děti už mají jiné hodnoty a dokáží si uvědomit výhody i nevýhody toho, že jsou jiní.
Pokud máte doma malého oduševnělého prvňáka, který skutečně netrpí, když se kolem mlsá, klidně mu o kornoutové situaci řekněte a domluvte se s ním, jak to vidí on/a. Připravte dítě na to, že zřejmě všechny děti první den vybalí sladkosti a budou mlsat. Řekněte mu, že takový zvyk teď je a klidně mu řekněte, co si o tom myslíte. Pak se spolu domluvte, jak to provedete vy. A naslouchejte bedlivě!
Když dítko bude se situací úplně smířené a nebude chápat, proč teď najednou řešíte, že by mělo být smutné, když nebude mít sladkost, máte vyhráno. Dejte mu s sebou speciální kornout viz výše a pochvalte ho, jak je úžasné.
Pokud vycítíte, že dítko vám sice říká, že je to v pohodě, ale ve skutečnosti mu to je trochu líto, budete muset něco vymyslet. Buď se domluvte, že mu uděláte speciální kornout, nebo že po škole to půjdete oslavit do místní kavárny na dortík bez cukru (kéž by bylo něco takového u nás) nebo že doma uděláte nějaký oblíbený dezert. Nebo holt pro jednou přistoupíte na cukrový nášup a třeba to bude pro vás všechny zajímavá zkušenost.
Jak to vidíte vy?
Už jste takovou situaci řešili? Šly vaše děti do školy s kornoutem? A jak jste to řešili? Nebo se to u vás nenosí?
PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?
Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !
Komentáře
Žijeme v Rakúsku, kde táto tradícia je rovnaká ako v Nemecku. Mame už dve deti v škole a gro kornúta tvorili školské potreby a doplnky navyše, teda nejaké hry s písmenami, zošit, kde si mohli zdokumentovať prvý školský deň, proste drobnosti a domáce pečene sušienky, raz aj v tváre písmen. Ak som dobre pochopila túto tradíciu, deti sa pôvodne mali sladkosťami vzájomne ponúkať a tak zoznámiť (v dnešnej covid dobe absolútny non go). V triedach našich detí si ich priniesli a odniesli domov, nikto ich nerozbaloval. Boli roky, keď dostali ručne robený kornút na rozlúčku v škôlke, malý so sladkosťami v škole od učiteľky, alebo od sponzora. Inak klasickými sladkosťami sa odmenuju/motivujú/uplacaju deti úplne vsade (lekár, logoped, šport, hudobná, návštevy, učitelia v škole…) Pokiaľ je dieťa v kolektíve, u starších je nemožné držať ich od bežných sladkosti, pretože ich dostanú od spoluziakov/kamarátov. Kamarátkinej dcére na Slovensku nosila spolužiačka každý deň lízatko do skoly, lebo ju ľutovala, že jej rodiča nedávajú… 😀
U nás z 19 dětí donesl kornout jen 1 klučina. Takže žádné slzy se snad u nikoho nekonaly.