Deprese: Cesty k uzdravení

Jak poznat depresi

Deprese se většinou vyvíjí pozvolna, ale někdy propukne vlivem okolností náhle. V počátku může být přítomná únava a zhoršená nálada, potíže s usínáním a nespavostí nebo naopak zvýšená spavost. Postupně u člověka narůstá pocit, že se mu nechce nic dělat (zvlášť po ránu), a to jak běžné denní činnosti, tak ani věci, které ho dřív těšily a bavily. Všechno mu najednou trvá déle, zhoršuje se výkon v práci či doma a má pocit, že nezvládá, s čímž přichází pocity selhání. Cítí vnitřní neklid, má problém se soustředit a o něčem rozhodnout. Může pociťovat nejrůznější bolesti (hlavy, břicha, zad). Mění se jeho chuť a vztah k jídlu – přestává mít o jídlo zájem, nebo se naopak přejídá. Nedbá na svůj vzhled a zdraví, omezuje kontakty, má potřebu se izolovat a být sám. Do jeho mysli se vkrádají pocity viny, zbytečnosti a beznaděje. Mnoho věcí pro něj přestává mít smysl, včetně života a světa. V krajním případě může člověk začít uvažovat nad sebevraždou, což je nejzazší okamžik, kdy je nezbytně nutné se někomu svěřit a vyhledat odbornou pomoc. Pokud se tyto pocity nemění, přetrvávají neustále a trvají déle než dva týdny, mluvíme o depresi.

Jiným problémem je deprese tzv. funkční. Při ní se člověk chová navenek úplně normálně, zvládá všechny své povinnosti, plní skvěle jak pracovní, tak i společenské role, a působí jako někdo, kdo má vše “na háku”, o koho se mohou ostatní opřít. Ve skutečnosti je jeho vnitřní svět plný pocitu beznaděje, smutku a osamělosti. Na své nepříjemné pocity je sám a vlastně sám sobě nerozumí. Je vyčerpaný, protože musí vynakládat velké úsilí na to, aby mobilizoval svou vnitřní sílu a předstíral, že je vše v pořádku. Nikoho, a často ani jeho nejbližší, by nenapadlo, že právě on/a trpí depresí.

Sada na podzimní detox
Stáhni si ZDARMA

Pro okolí není deprese často zřejmá. Člověk může své pocity skrývat a pod maskou běžného chování, někdy až přehnané spokojenosti a výkonnosti, přitom svádí hluboký vnitřní boj.

Proč deprese vzniká?

Deprese vzniká v důsledku kombinace řady faktorů. Na pozadí může být genetická predispozice, podíl mohou mít výkyvy v hladině hormonů (kritickým obdobím tak může být menopauza, puberta, kojení) a také nedostatek neurotransmiterů, jako je noradrenalin, serotonin či dopamin. Tyto látky přenášejí signály mezi nervovými buňkami a jejich deficit znamená narušení schopnosti regulovat náladu a prožívat radost, pokles motivace k činnostem a zvýšenou reakci na stres.

K rozvoji deprese mají sklon lidé úzkostní či neuroticky založení. Často se týká lidí s nízkým sebevědomím, kteří ale mnohdy navenek působí sebejistě. Mívají sklon k perfekcionismu, velké sebekritice, za každou chybu se vnitřně trýzní. Mohou to být lidé, co mají v sobě uložená traumata z minulosti a dětství. Jedním z vlivů může být i hypoglykémie, což je stav, při kterém je člověk velmi citlivý na výkyvy hladiny krevního cukru, vede k poklesům nálady a zvýšené emoční nestabilitě. Působí zde i faktory jako nedostatek slunečního svitu, nekvalitní výživa, spánková deprivace či sedavý způsob života.

Depresi vyvolá většinou určitý spouštěč. Tím může být nadměrný stres, dlouhodobé vyčerpání, některé léky, alkohol, ale i zátěžové situace v životě, jako např. stav po porodu. U někoho se vyvine v době, kdy přechodně “ztratil smysl života” tím, že mu odešly děti z domova, odešel do důchodu apod. Deprese může být častěji přítomna u některých onemocnění, jako je Parkinsonova choroba, diabetes 2. typu, lymská borelióza, poruchy příjmu potravy, poruchy štítné žlázy, kardiovaskulární choroby, syndrom dráždivého tračníku či Chronický únavový syndrom.

Východní medicína depresi popisuje jako stagnaci či nedostatek energie QI (čchi), ale i nadměrnou vlhkost, horkost či chlad. Někdy má vliv “nedostatek krve”. Nevyrovnaná energie se týká oblasti plic, tlustého střeva, ledvin a močového měchýře. Deprese se může projevit také při oslabení sleziny a žaludku. Následkem stagnace energie dochází k poklesu ducha a ke ztrátě životní motivace, inspirace, plánů a odhodlání.

Pokud cítíte dlouhodobě únavu, ztrátu motivace, nebo zájmu, nespoléhejte na to, že se situace vyřeší sama. Jak s těmito pocity pracovat, jsme rozebrali v rozhovoru s terapeutkou čínské medicíny a duchovní koučkou Chronická únava a vyčerpání. Další informace o únavě najdete i v dalších článcích zde. Tipy, jak si poradit při úzkostech, si přečtěte v článku Úzkost a vše o ní: Co dokáže napáchat ve vašem těle.

Cesty k uzdravení duše

Základem je si problém přiznat a vyhledat psychologickou pomoc. Vhodná je podpora celostního lékaře či terapeuta. Terapie duše by měla být zaměřena holisticky a propojovat zdraví ducha, těla a mysli, protože všechny tyto části člověka se vzájemně úzce ovlivňují. Mnohdy je potřeba jít ke kořenům a zhodnotit všechny možné vlivy, které mohly depresi způsobit či vyvolat. Konkrétní přístup a léčba se odvíjí podle závažnosti deprese.

Jaké přístupy mohou pomoci zvládat projevy deprese?

• Omezení negativních vlivů – Nesledování negativních a demotivujících zpráv v televizi, sociálních sítích či rádiích.
• Zavedení většího řádu a struktury do dne pomáhá snížit působení stresu. Díky tomu si člověk uchová více energie, protože se nemusí zabývat neustálým rozhodováním a řešením sebemenších záležitostí. Snažit se určit pravidelný čas pro jídlo, odpočinek, aktivitu a spánek.
• Podpora od blízkých – Netlačit na osobu s depresí, nečekat, že jen tak zmizí, že se přes ní člověk “přehoupne” a bude dobře, nezlehčovat jeho pocity. Pomoci s vyhledáním odborné pomoci a nabídka doprovodu. Zkusit s člověkem o jeho pocitech mluvit, být otevření, nehodnotit, naslouchat. Nabídnout pomoc s plánováním a domácími činnostmi, včetně vaření. Zkusit ho povzbudit k určité aktivitě, ale nenutit. Nezapomínat v té péči sami na sebe a sám dbát na své zdraví.
• Fyzická aktivita pomáhá rozproudit energii, která při depresi stagnuje. Přínosná je chůze, pohyb venku a cvičení (např. jóga). Při velké nechuti k pohybu postupovat po malých krocích a zavést alespoň krátké procházky či velmi jednoduché cvičení, včetně pohybu při domácích pracech.
• Strava má významný vliv na psychické zdraví, přičemž klíčovou roli hraje složení střevního mikrobiomu, kvalita trávení a schopnost těla vstřebávat a rozvádět živiny. Střevo přímo ovlivňuje mozek, psychické funkce a tvorbu neurotransmiterů. Správně poskládaná strava pročistí tlusté střevo a plíce, posílí slezinu se žaludkem a ledviny s močovým měchýřem – což jsou oblasti, které přímo souvisí s depresemi. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že bývá často přítomná změněná chuť k jídlu. Optimální je začít vařit jednoduchá, čerstvá jídla z prvopotravin, jako jsou celozrnné obilniny, zelenina, luštěniny. Taková jídla (inspirace viz recepty) pomáhají udržet energii v rovnováze, pozitivně ovlivňují hladinu krevního cukru, zdraví střev a hladinu neurotransmiterů.
• Jako doplňková terapie mohou pomoci i bylinky (třezalka tečkovaná, kozlík lékařský, meduňka lékařská, Ashwagandha) a aromaterapie (při neklidu levandule, ylang-ylang, při apatii bazalka či cypřiš). Vždy konzultujte s odborníkem.

Změna stravy je v léčbě deprese podstatným krokem a mnohdy tím nejjednodušším, který dotyčného na cestě k uzdravení čeká. Projděte si kurz Jak začít, kde vysvětlujeme základy stravy, která začne uzdravovat vaše trávení a podpoří psychiku. Jak konkrétně pojmout stravu při depresích jsme detailně probrali s odbornicí na výživu Dagmar Lužnou.

Silné příběhy, které inspirují

Pojďte si přečíst příběhy čtenářů, kteří trpěli psychickými obtížemi včetně deprese, a jaké kroky ve svém životě učinili, aby našli cestu k uzdravení a obnovení duševní rovnováhy. Možná vás jejich kroky inspirují k překonání těžkých chvil.

Podělte se s námi i vy o svojí cestu. Co vám na ní pomáhá, nebo pomohlo?