Domů > Magazín > Blog

Fandím svému klubu

Pokud jsem zrovna doma a hraje se hokej, rád zajdu na zimák a svými hlasivkami ženu kluky za vítězstvím. Tenhle zápas s Kladnem v čele s Jardou Jágrem sice náš klub prohrál, ale my s Jiřím jsme to za sebe každý vyhráli 1:0. 

Náš domácí klub

V dobách, kdy svět ještě nebyl převrácený naruby covidem, jsem velmi rád navštěvoval havířovský zimní stadion. V nejmladším městě v republice, v Havířově, se toho příliš nenajde. Pyšní tu můžeme být na vyhlášený oddíl vzpěračů, vzpomeňme na zašlou slávu Oty Zaremby, sportovce roku 1980 a olympijského vítěze z Moskvy téhož roku. Ota byl nakonec donucen pro zlou existenční situaci svou zlatou placku zpeněžit a tak nejpopulárnějším sportovním klubem Havířova můžeme hrdě označit hokejový klub AZ Havířov. Pokud by vás zajímalo, co vlastně znamená zkratka „AZ“ v názvu klubu, může vám být nápovědou odpověď prezidenta klubu pana Mrowiece na tutéž otázku jednoho z fanoušků konkurenčního klubu. AZ je kus historie. To je jistě pravda. Místní ale dobře vědí, že AZ je odvozeno od názvu bývalého dolu pojmenovaného podle prezidenta Antonína Zápotockého. Tento důl dříve sponzoroval havířovský hokej. Po znovuzrození klubu v roce 2010, kdy extraligový hokej v Havířově zanikl, se nově vzniknuvší klub přihlásil k označení AZ Havířov 2010. A tak pokud jsem zrovna doma a hraje se, rád zajdu na zimák a svými hlasivkami ženu kluky za vítězstvím.

Jágr za 30

Na pokladně se pán domáhá třiceti korun navíc, než obvykle. Nechápu, o co mu jako jde. „Pane, dneska přijelo Kladno.” “A co má být?” “I Jarda Jágr slíbil, že přijede.” “Jo, tak to jo.” Vytahuji z peněženky ještě 30 Kč na Jágra. Usazuji se na svém fleku a vyčkávám až nastoupí hráči obou celků k rozbruslení. Ty jo, Jágr. Fakt přijel. A Plekanec. Hořava a další zvučná jména hokejového světa. Hned píšu kámošovi. “Jiří, kde k čertu jsi? Hrajem s Kladnem! I Jarda se nám tu prohání po ledě.” Nikdo jiný si nedovolí přijít na rozbruslení bez helmy. Jarda jo. Prošedivělé fousy a dlouhá kštice mu vlají jako ve větru. Tak to je senzace. Tohle už možná nikdy nezažijem. Jiří, musíš dorazit stůj co stůj. Za pár minut Jirka přichází a zápas může začít. Jako jeden ze „skoro skalních“ fanoušků jsem vybaven slušivou šálou v klubových barvách a zápas si patřičně užívám. Protože černá, modrá a bílá, to je naše síla! Sedíme vedle kotle a spolu s ním oddaně zpívám oslavné chorály na náš klub. Příjezd takového klubu, jako je Kladno, se všemi jeho hokejovými hvězdami, je pro nás opravdovým svátkem. Naši mladí hráči jim nedávají ani metr prostoru zadarmo. Mladý Honza Bambula, věkem ještě junior, dělá Jágrovi kličku a nechává ho kdesi za sebou. Žasnu a jásám. No tak to je senzace. Honza i já máme zážitek na celý život.

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Naše malé velké vítězství

Hledištěm prochází mladá děvčata, co roznáší pivo. Je tomu pár dnů, co jsem Jirkovi půjčil  knihu Colina Campbella Čínská studie. Je drahá, ale oči mi otevřela dokořán. Jak se zdá, Jirkovi taky. Přišel sem hlavně kvůli Jardovi a mně, protože ho jinak hokej moc nebere. „Víš Marťo, to s těma buňkama je fantastické.“, povídá Jiří. ,,Jo, taky mě to překvapilo.“ Přesto, že ještě neměl knihu celou přečtenou, bylo zřejmé, že ho chytla a že nad ní přemýšlí. ,,Podívej Jiří, zrovna tenhle borec Čínskou studii stopro nečetl.“ To si jeden fanoušek nesl v jedné ruce pivo a v druhé velkou mastnou klobásu s chlebem, hořčicí a kečupem. Když se tak rozhlížím kolem sebe, zdá se mi, že lidi vůbec nějak málo čtou. Jiří se na mě podíval, já na něj a myslím, že to bylo úplně jasné. Nedávno jsem byl u Jiřího na návštěvě. Zrovna vařil dršťkovou polévku z hlívy podle Jíme Jinak a potom upekl Hraběnčiny řezy. Už jste je zkoušeli? Pokud ne, honem to napravte. Je to dobrota. A tu dršťkovku Jirka taky určitě nevařil poprvé. Na to bych si vsadil. AZ tenkrát zápas prohrál 0:2, ale my s Jiřím jsme vyhráli každý 1:0.  😉

Věříte na zázraky? Já ano. Jeden takový malý zázrak vám představím v příští epizodě našeho povídání z cyklu život tropí zázraky s názvem ,,Loučení“. Ještě před rokem bych tomu nevěřil, že bych byl schopen vlézt do ledové vody. Dnes už to vím. Je to zázrak?

Chladu ZDAR!!! a slunce na talíři ☺

Martin Rychlý

PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?

Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !

1 člověk už poděkoval za článek. Oceňte práci autora také.

Buďte první, kdo napíše komentář

Vyzkoušejte také

Wima nedohoníš

Tohle nedělní ráno všechno nasvědčuje tomu, že dnes bude opravdu krásný slunečný den. Ranní mrazík, jasná obloha a škrábající se první nesmělé paprsky vych...

Vyskočte z gauče

Je sobota dopoledne a pomalu se všichni scházíme v přízemí, středobodu našeho domova. Je to vlastně obývací pokoj propojený s jídelnou i kuchyní. Tady se o...
1
9

Voda si tě zavolá

Dva dny jsem jako na trní. Končí mi dvoutýdenní pracovní turnus. Těším se domů. Těším se na své blízké, na svou postel, na své věci.

Jak se žije v jiném světě

Čas běží neúprosným tempem a dny volna vyhrazené k vánočnímu odpočinku jsou ty tam. Připravuji a balím si vše potřebné ke 14-ti dennímu pracovnímu pobytu. ...

Jak jsem se stal jehelníčkem

Když si myslíš, že jsi zdravý, zajdi k doktorovi. Vyvede tě z omylu. I já si myslel, že jsem zdravý. Delší dobu mě bolelo rameno, což nepovažuji za nemoc. ...

Dobrý skutek

Příběh, který vám chci vyprávět  se odehrál docela dávno. Je tomu jistě více než dvacet let. Bydlel jsem tehdy na kolejích v Porubě. Z jisté pohnutky mysli...