Hormony stresu a jejich působení v těle

Stres je přirozenou součástí našeho života a v určitých situacích nás dokáže ochránit nebo podpořit k výkonu. Klíčovou roli v reakci na stres hrají hormony, které ovlivňují nejen naše fyzické zdraví, ale i naši náladu, energii a schopnost regenerace. V tomto článku se podíváme na hlavní stresové hormony – na to, jak působí v těle a co se děje při jejich dlouhodobě zvýšené hladině, která může vést ke vzniku zdravotních problémů.

Jak pracují hormony stresu

Stresový hormon je látka, kterou naše tělo produkuje v reakci na stresové situace. Když čelíme něčemu, co vnímáme jako hrozbu nebo výzvu (ať už jde o pracovní záležitost, fyzické ohrožení, nebo třeba silné emoce), tělo reaguje uvolněním specifických hormonů, jako jsou adrenalin, kortizol a noradrenalin. Tyto hormony naše tělo připravují na to, abychom buď „bojovali“ nebo „utekli“ – je to známá reakce „boj nebo útěk“.

Adrenalin je produkován nadledvinkami a zajišťuje rychlou reakci na stresovou situaci – zrychlí se tep, rozšíří zornice, zlepšuje se průtok krve do svalů a mozku, uvolní se energie. Noradrenalin se uvolňuje při stresu v nadledvinkách, v mozku a z nervových zakončení sympatiku, a stejně jako adrenalin působí okamžitou reakci – zvýšení krevního tlaku, tepu a uvolnění glukózy, a navíc zvyšuje bdělost, koncentraci a pozornost. Kortizol je hormon produkovaný nadledvinkami a jeho cílem je udržení energie po delší dobu. Jeho vlivem dochází ke ztlumení účinku inzulinu a následně zvýšení hladiny cukru v krvi, aby byla dostupná energie. Kromě toho podporuje ukládání tuku, zejména v oblasti břicha, kde jsou tukové zásoby více přístupné pro případnou energii.

Důsledky dlouhodobého stresu

Dlouhodobé působení kortizolu má negativní vliv na metabolismus a hormonální rovnováhu v těle. K čemu dochází, když je kortizol v přebytku?

Potlačuje imunitní systém, protože tlumí zánětlivé reakce těla. Z krátkodobého hlediska je to pro tělo výhodné, protože zánětlivé procesy neodčerpávají energii, kterou tělo potřebuje v reakci na stres. Pokud však kortizol působí dlouhodobě, imunitní systém je oslaben a tělo se stává náchylnějším k infekcím, zánětům a dalším onemocněním.
Vysoká hladina kortizolu také může narušit rovnováhu pohlavních hormonů. Nadbytek kortizolu u mužů snižuje produkci testosteronu, což může vést k poklesu libida, únavě, snížení svalové hmoty, někdy až depresím. U žen to způsobuje snížení hladiny progesteronu a následně zvýšení produkce estrogenu. Dlouhodobá estrogenová dominance u žen může způsobit různé problémy, jako jsou únava, zimomřivost, vypadávání vlasů, deprese, předčasná menstruace, poruchy plodnosti, premenstruační syndrom, endometrióza, myomy, polycystické ovárium (PCO), přibírání na váze (zvlášť tuku v oblasti břicha), potíže se štítnou žlázou a některé onkologické (karcinomy prsou, děložního čípku, dělohy, prostaty) a autoimunitní onemocnění.
Má to vliv na potlačení tvorby hormonů štítné žlázy. Pokud tento stav přetrvává dlouhodobě, může vést ke vzniku hypotyreózy.
Může dojít k chronicky zvýšené hladině cukru v krvi, což zvyšuje riziko vzniku diabetu 2. typu a dalších metabolických poruch.
Dochází k narušení spánkového cyklu. Zvýšené hladiny kortizolu zejména večer narušují produkci melatoninu, hormonu zodpovědného za kvalitní spánek.
Může přispívat ke zvýšenému rozkladu svalové tkáně, protože tělo začne využívat aminokyseliny ze svalů k tvorbě glukózy (glukoneogeneze) pro další energii. Tímto se snižuje svalová hmota, což dále zpomaluje metabolismus a může vést k oslabení tělesné síly. Naproti tomu může docházet ke zvýšenému ukládání tuku, zvlášť v oblasti břicha.

Vysoké hladiny kortizolu významným způsobem zasahují do fungování celého těla. Na druhou stranu jeho “hladká” činnost může být narušována vnějšími i vnitřními vlivy, jako je nadměrný příjem kofeinu, alkoholu, jednoduchého cukru, rafinovaných obilnin (bílá mouka) a při přítomnosti nemocí, jako je cukrovka či poruchy štítné žlázy.

Dlouhodobě zvýšené hladiny adrenalinu a noradrenalinu mohou časem způsobovat problémy s vysokým krevním tlakem, zvýšenou únavu, nespavost či úzkosti.

V malých dávkách stresové hormony fungují skvěle a pomáhají nám zvládnout náročné situace. Když je ale tělo vystaveno stresu dlouhodobě, může jejich vysoká hladina přispívat k hormonální nerovnováze a vzniku zdravotních potíží, jako je únava (často hned po ránu), nespavost, poruchy cyklu, neplodnost, snížená funkce štítné žlázy, cukrovka, syndrom dráždivého tračníku, pálení žáhy, gynekologická onemocnění, vysoký krevní tlak, bolesti hlavy, oslabení svalové síly, autoimunitní choroby a psychické problémy, jako je úzkost, deprese nebo syndrom vyhoření.

Jak zvládat stres

Uvědomte si, co vás v životě stresuje – Možná vám připadá, že jste ve stresu permanentně. Pomáhá se zastavit a všechny svoje pocity si začít psát a odhalit tak největší stresory.
Pracujte se stresem už preventivně – Pokud vás něco konkrétního stresuje, zkuste se na situaci dopředu připravit – začít více plánovat, nebrat si toho tolik na svá bedra, vkládat do dne odpočinek, pravidelné uvolnění, nebo se naučte na některé situaci nahlížet jinýma očima.
Zkuste techniky na uvolnění stresu – Mezi účinné techniky patří zklidnění a prohloubení dechu, meditační, relaxační cvičení či jakékoliv fyzické cvičení. Pomáhá se soustředit na přítomný okamžik; vnímat barvy, vůně, dotek a také chodit často do přírody. Napětí ze sebe uvolníme také pokaždé, když se věnujeme něčemu, co nás opravdu naplňuje a těší.
Zvyšujte odolnost vůči stresu – Míra odolností je do velké míry dána tím, jak funguje naše trávení a střevní mikrobiom. Správně sestavený jídelníček udržuje stabilní hladinu cukru v krvi, dodává živiny tkáním, orgánům i svalům a zajišťuje tělu dostatek energie. Takto vyvážené tělo je odolnější vůči vnějším a vnitřním vlivům, včetně stresu. Důležité je konzumovat výživnou stravu s obsahem kvalitních živin, vitaminů, minerálů a přírodních probiotik. Jezte dostatek vlákniny v podobě tepelně upravené zeleniny, celozrnných obilnin a luštěnin, doplňujte semínky, ovocem, ořechy (Pyramida zdravé výživy podle principů Jíme Jinak).

Pokud se chcete naučit sestavit vyvážený jídelníček a ještě nás příliš neznáte, doporučujeme si pustit úvodní kurz Jak začít, je pro vás zdarma. Jak zvyšovat svojí odolnost vůči stresu pomocí stravy jsme sepsali do článku Stravou proti stresu. Dozvíte se tam i další účinné metody, jak zmírňovat působení stresu. Další články na téma stres, jeho spojitost s různými obtížemi a jak ho lépe zvládat najdete zde.

Jak jste na tom se zvládáním stresu? Co vám pomáhá?

Petrushe

Mojí vášní je celostní pohled na zdraví lidského těla a duše. Miluji svoji rodinu, ráda skládám myšlenky psaným slovem, hřeje mě pocit, že mohu u ostatních zažehnout plamínek péče o jejich zdraví.

Buďte první, kdo poděkuje za tento článek.