Jak dostat tepelně upravenou zeleninu (nejen) do dětí

Zelenina je základní složkou stravy

Je nepostradatelná, nenahraditelná. Pokud dlouhodobě chybí, koledujeme si o vznik nejrůznějších nemocí. Zelenina totiž obsahuje mnoho vitamínů, minerálů, enzymů a vlákniny. Pomáhá nám zbavovat tělo toxických látek a v ideálním případě by měla být součástí každého jídla. Je totiž zásadotvorná a pomáhá nám udržet pH rovnováhu v našem těle, které si konzumací cukrů, tuků, masa, mléčných výrobků a výrobků z bílé mouky denně překyselujeme. Důležité ale je konzumovat zeleninu tepelně upravenou, abychom dosáhli maximálního využití minerálů a vitamínů v ní obsažených. Když totiž konzumujeme zeleninou jen syrovou a ve větším množství (velký zeleninový salát k obědu), zatěžujeme zbytečně slinivku, která musí intenzivně pracovat, aby se alespoň částečně salát strávil. Možná míváte také po syrové zelenině nafouklé břicho. Je to proto, že nám tam zelenina kvasí a ve výsledku nás jen překyselí a o vitamíny a minerály připraví. Proto potřebujeme denně zeleninu tepelně upravenou. Že ji vy nebo vaše dítě nepozřete? Podělíme se s vámi o naše zkušenosti, jak dostat “teplou” zeleninu i do zarytých odpůrců.

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Začněte se zeleninou co nejdřív

Se zeleninou začínáme u dětí v co nejútlejším věku. Kolem 6. až 7. měsíce už můžeme dětem postupně začít dávat napařenou, vařenou nebo dušenou mrkvičku, pastinák, petržel, později cibuli, celer, a dýni, nakonec brokolici, kapustu, zelí a květák. Většinou je povaříme a rozmačkáme vidličkou, občas můžeme dát dětem cumlat napařenou zeleninu uvařenou do polotvrda. Chutě jsou to pro ně nové, rozhodně nesolíme ani nekořeníme. Nebojte se, že jim nebude chutnat, takhle upravená zelenina je slaďoučká a chutná sama o sobě. Pamatujte, že chutě, které si zafixují jako maličké, budou podvědomě vyhledávat i v dospělém věku.

Běžte příkladem

Pokud jsme tuto fázi nezvládli, ať už vlivem nemoci či z jakéhokoli jiného důvodu, a dítko zeleninu zarytě odmítá, je potřeba sáhnout si do svědomí. Jíme my všichni doma u stolu tu stejnou zeleninu? Nebo drobečkovi servírujeme napařenou brokolici a sami se cpeme chlebem se sýrem? Jistě, že bude chtít to samé! Navíc pokud vytuší, že se na něj díváte soucitně nebo vyslechne komentáře typu: „No jo, taky by sis dal chlebíček radši, viď?“, určitě nebude mít důvěru v předložený pokrm. Našli jste nějakou rezervu? Pak možná bude stačit změnit stravovací návyky ostatních členů rodiny a odpustit si komentáře :-)

Zkuste jim to rozmixovat

Jeden ze způsobu, jak do dětí a ostatních zarytých odpůrců velkých kousků teplé zeleniny dostat alespoň něco zdravého, je mixování. U úplně maličkých dětí stačí rozmixovat napařenou, dušenou či uvařenou zeleninu. Většinou děti mají rády kašovitou formu jídla, je to přeci jen bližší forma, když doposud znaly jen mateřské mléko. Když to nestačí, zeleninu v kaši poznají a opět ji sabotují, tak ji zkuste smíchat s obilovinou. Udělejte například mrkvovo – rýžovou kaši nebo pyré.

Mixování polévek je vhodný způsob i pro větší děti a dospělé, zejména mužskou část rodiny, která jinak nad zeleninovými polévkami ohrnuje nos. Neznáme snad nikoho, komu by nechutnala krémová polévka z dýně, brokolicový krém apod. Stačí jen vhodně ochutit a všichni se olizují. Většinou mají krémové polévky takový úspěch, že rodiny nechtějí jiné než mixované. To by samozřejmě byla škoda, a tak pokud nemáme v rodině přímo zeleninového sabotéra, zařazujeme je jen občas pro zpestření jídelníčku nebo jako rodinnou oblíbenou polévku.

Střídejte úpravy

Dejte si pozor, abyste nepodávali větším dětem a dospělým zeleninu rozvařenou na bláto. To málokomu chutná. Je pravda, že v zimě a na podzim můžeme zeleninu upravovat delší dobu. Ale neměli bychom dostat beztvarou hmotu neutrální chutě. Zeleninu můžeme např. jen krátce orestovat, takže chutná v podstatě jako čerstvá, ale nestudí :-) Mimochodem, roli také hraje to, abychom jednou krájeli na proužky, jednou na kostičky, jednou na nudličky, jindy na hranolky a jindy zas vykouzlili ze zeleniny kytičky. Můžeme strouhat, mačkat, mixovat. Chce to zapojit fantazii. Mockrát jsme slyšely, že děti odmítali jíst mrkev nakrájenou na kolečka, ale když byla na nudličky, tak nebyl problém.

Ochuťte to

Zeleninu můžeme také okořenit bylinkami, dochutit sojovou omáčkou, ume octem, miso pastou, kokosovým mlékem, sojovou smetanou nebo třeba tahini. Získáme tak šťávu, která zeleninu ochutí, a rodina vám určitě dá body k plusu. Další fintou v dochucování zeleniny je používání olejnatých semen nebo přímo gomasia (utřená sůl se semínky), které můžeme koupit nebo sami vyrobit. I obyčejná dušená zelenina posypaná praženým sezamem, slunečnicovým semínkem nebo třeba mandlemi, dostane hned jiný rozměr.

Dělejte různé kombinace

Velkou chybou mnoha kuchařek je, že na vaření používají stále tutéž zeleninu a do polévky dají vždycky všechno. Jídla pak chutnají všechna stejně a mohou se časem omrzet. Dodržujte zlaté pravidlo 3 druhů zeleniny do jedné polévky. A když se vám ještě podaří použít jednu kulatou, jednu kořenovou a jednu listovou, máte před sebou nekonečně mnoho variant na několik mnoho let experimentů. Nemluvě o způsobu krájení a tepelné úpravě. Zeleninu můžete vařit, dusit, restovat (opékat na sucho), péct, vařit v tlakovém hrnci, napařovat, blanšírovat, sotýrovat, smažit nebo třeba fritovat v těstíčku. Máte rázem variant na několik let.

Zamaskujte zeleninu

Pro velké odpůrce zeleniny musíme volit důmyslnější způsoby, jak zeleninu naservírovat. Kde krémová polévka a dobře upravená zelenina nestačí, musí nastoupit opravdová kamufláž. Cílem bude vyrobit jídlo, které jako zeleninové ani nechutná. A to jsou třeba karbanátky vyrobené z obiloviny, luštěniny a zeleniny. Můj muž občas říká, že by ani nepoznal, že v tom není maso :-) Velmi oblíbený způsob maskování zeleniny vhodný zvláště na zimu je smažení. Použijete-li těstíčko (např. hrašku) do kterého zamícháte syrový nakrájený pórek, mrkev, zelí, nebo podušenou kapustu,v podstatě jakoukoli zeleninu, vznikne placička, která po osmažení chutná prostě skvěle. Ukažte mi někoho, komu tohle nechutná! Podobnou cestou můžete zamaskovat zeleninu do omáček a pomazánek. Omáčky děláme v zásadě jen ze zeleniny, ale dochucujeme je tak, že chutnají jako klasická svíčková, koprová apod. Na kurzech často vaříme čočkovou omáčku, ve které je docela dost mrkve. Je velmi populární, zkuste to na svoje zarputilce doma. Když zeleninu uvaříte spolu s obilovinou či luštěninou a zapečete, také myslím, budete oceněni tím, že to rodina bude jíst. Nebo jim zkuste naservírovat pečené tenké plátečky zeleniny pomazané česnekem a sojovou omáčkou.  Nebo dejte upéct dýni, to je prostě výtečná pochoutka!

Nebojte se, experimentujte, mějte trpělivost

Stojí to za to. Zelenina je nesmírně důležitá a nenahraditelná součást jídelníčku. Každopádně je tady ještě jedno důležité pravidlo, podstatné nejen pro zdraví, ale i kvůli chuti zeleniny jako takové. A sice, že zeleninu vaříme vždy čerstvou. Jedině tak dostaneme zeleninu bohatou na minerály, vitamíny, enzymy a stravitelnou vlákninu, která působí jako pomocník při trávení. Ideálně zkonzumujeme zeleninu do 30 minut po uvaření. Po dvou hodinách už máme zeleninu zkaženou, která zahnívá a náš organismus překyselí, čili nás o vitamíny a minerály připraví. Obilovinu a luštěninu můžeme navařit a skladovat v lednici, následně ohřívat. Pokud je ale vaříme spolu se zeleninou, musíme je zkonzumovat hned.

Doufám, že jsme vás inspirovaly a že vám naše rady budou k užitku. V každém případě budeme rády, když se o svoje zkušenosti a případně další tipy s námi podělíte.