Jak jsem pěstovala čočku

Nákup osiva

Semena čočky nejsou běžně k sehnání. Na moje pokusy jsem si s tím nelámala hlavu a nakoupila ve zdravé výživě černou čočku belugu a červenou neloupanou čočku. Obě dvě jsem podrobila testu klíčivosti a obě dopadly na výbornou –  asi 98%!

Výběr záhonku, jeho příprava a setí

Čočka je teplomilnější než například hrách. Z toho také pramení jedno známé rčení:” Na horách sejou hrách, na dolině čočku”. Pěstovala bych ji tedy spíše v teplých oblastech. U nás na Jižní Moravě to rozhodně jde. 

🚀Začíná jarní očista - tento týden!
Proměň se ze zimní medvědice v jarní gazelu! 😁

Ráno plná energie, pleť jen září, oblečení ti padne a tělo šlape jako hodinky - Pojď do toho!

Čočku vyséváme na konci dubna nebo na začátku května, klidně ještě před “zmrzlými muži”, není tak náchylná, jako fazole. Vybereme dobře odplevelený záhon, protože čočka v rané fázi pomaleji roste a plevel by ji mohl udusit. Před výsevem půdu nehnojíme dusíkem, stejně jako ostatní bobovité rostliny totiž zvládá získat si jej sama. Sejeme do řádků cca 20 cm od sebe a spíše řídce. Já měla čočku drobnozrnnou, tak jsem si dovolila hustší setí. Přes všechna doporučení jsem ji sela opravdu velmi hustě a i přes celkem srážkově vydatný rok mi rostla krásně. Tedy alespoň ta červená. Černá čočka mi chytla nějakou chorobu, což se projevilo na výnosu..  

Péče během růstu

S čočkou je větší práce, než s hrachem, a to především v pletí, alespoň v rané fázi růstu. Rostliny vyžadují oporu. Stačí mezi dva řádky zapíchnout větvičky z jarní prořezávky, ale u černé čočky jsem použila, podobně jako u hrachu, 2 kolíky a mezi nimi ze dvou stran napnutý provázek. Jako obvykle jsem totiž vyvazovala pozdě, tak jsem rostliny spíše svazovala k sobě a nutila je stát. :-D Červená čočka byla nižší, přibližně 40 cm vysoká a vyvázání nepotřebovala, oproti černé, která vyrostla do výšky asi 60 cm. Na zálivku není náročná. Jinak by mi ostatně nic moc nevyrostlo. :-)

Sklizeň, loupání a uskladnění

Z čočky konzumujeme semena a ta u čočky rostou, podobně jako u hrachu či fazolí, v luscích. Kdo však ale nikdy neviděl rostlinu čočky, nebuďte zklamaní, až zjistíte, že v jednom lusku je 1 až 2 semínka čočky! Opravdu, tak málo! Sklízí se, až jsou semena vyzrálá a suchá. Podobně jako u fazolí, nejjednodušší je sklidit celou rostlinu a zavěsit ji na vzdušné, ale suché místo. Jakmile rostliny uschnou, nejefektivnější je vydrolení semen (mnutím mezi prsty nebo pošlapáním v pytli – záleží na množství) a následné přečištění. Čočku přesejeme v mírném větru z nádoby do nádoby. Těžká semena spadnou do nachystané nádoby dole a zbytky rostlin odvane vítr. Opakujeme tolikrát, abychom získali jen čočku. Použila jsem mísy a mezi jednotlivým přesýpáním jsem suché zbytky rostlin odfoukala. Skladujte v suchu, jako když ji koupíte v obchodě. 

A výnos?

No, upřímně nic moc. Byl to dobrý pokus, ale asi bych se neuživila. Osela jsem 1 m2 červenou čočkou a 1 m2 černou. Červené čočky bylo 150 g, což odpovídá asi jedné polovině hrnku :-D A černá čočka? Ano, ještě dlouho byla v rostlinách nevyluštěná. Byla s tím taková práce, že si říkám, jestli mi to stojí za to. Za mě je tedy jasné, že drobnozrnnou čočku budu neustále kupovat a klidně si připlatím za bio produkci. Tady vidím u průmyslového zpracování velkou přidanou hodnotu. Pokud máte tip, jak si práci s čištěním ulehčit, sem s ním do komentáře!