Jak zpracovat příbuzné
Na prvním místě je potřeba zvážit, jak často se s danými příbuznými dítě stýká a jaký je zdravotní stav dítěte a podle toho moudře stanovit, jakou míru “lahůdkovosti” povolíme. Něco jiného je setkání jednou za rok a něco jiného dvakrát do týdne či častěji. Setkáme-li se s danými příbuznými jednou do roka a oni dítěti v dobré víře naservírují košík plný jahod, čeká nás asi pouze průjem. Při běžném častějším styku však děti potřebují jíst víceméně tak, jak jsou zvyklé, s rozumným množstvím “lahůdek” navíc.
Moudře a nedogmaticky je také potřeba lidem vysvětlit, proč nechceme, aby naše dítě krmili tím či oním. Někteří si dají říct, jiní vás budou považovat za podivíny, ale vašemu přání vyhoví.
Co takhle recept na štíhlejší já? Dárkový poukaz na kurzy zdravého vaření - jediný dárek, po kterém váha jde dolů a nálada nahoru!
Prohlédnout
Mnohdy to není jen o jídle
Pro mnoho prarodičů však požadavek na jinou stravu znamená, že jim bereme určité základní jistoty, a oni pak mohou reagovat velmi přecitlivěle a iracionálně. A to dokonce i v případě, kdy už máme „trumfy v rukou“, kdy jsme pečlivě vedenou životosprávou u dítěte dosáhli velkých zdravotních zlepšení. Téma jídla totiž často protrhne hráz témat vnitřních a hlubokých a vzájemné diskuze a hádky pak nejsou o jídle, ale demonstrují třeba zklamání prarodičů z toho, že jejich děti jsou jiné, než chtěli, že jim samotným se život moc nepovedl atd. Mohou mít pocit, že je svým jednáním děti vlastně usvědčují z toho, že něco dělali sami špatně. Má-li člověk nějaký svůj celoživotní názor, často zcela nekriticky a po dlouhá léta přijímaný z médií a z toho, „co se říká“ a „co se dělá“, nepřesvědčí ho ani vědecky podložená fakta, ani hmatatelné důkazy z praxe.
Chce to čas a trpělivost
Za normálnějších okolností je možné počítat s tím, že čas leccos srovná. Vyplatí se ale od začátku nastavit mantinely, v kterých se nadále budeme pohybovat, a hlavně nabídnout dostatek alternativ, co tedy, kdy a jak dětem dát. A nemusí to být vždy a nutně kupované “zdravější” sušenky. Malým dětem se místo pufovaných “červíků” dají dát na žužlání těstoviny, starší děti mohou na návštěvě zobat křížaly, oříšky, domácí praženou kukuřici apod. Většina babiček se naučí vařit pár základních jídel podle receptů.
Prarodič, a zejména babička, je stvoření geneticky predisponované k rozmazlování. Cokoli jí jednou dovolíte, aby dítěti dávala, to mu bude dávat pořád, a pokaždé maličko přidá.
Nejpraktičtější je své prarodiče samotné jemně navést na zdravou stravu, pak jim rádi odpustíte i občasné rozmazlovací eskapády. Možnost svěřit jim beze strachu děti na hlídání nebo na prázdniny je k nezaplacení.
Jak to řešila zakladatelka webu Eva Cikrytová se svými dcerami, když byly menší, si poslechněte v rozhovoru s nimi: Co jíme u kamarádů, na návštěvách a u babičky.
Horší lež než buchta s cukrem
Řada příbuzných může přejít do skryté války ve stylu „Jen si to vem, maminka nemusí nic vědět“. Jako zcela zásadní se nám v této souvislosti osvědčila zásada, kterou se snažíme svým dětem vštěpovat: “Lež je horší než buchta s cukrem”. Psychologicky totiž jakýkoli klam stejně jako jakákoli očividná odlišnost pěstují v dětech nežádoucí dělení na „my“ a „oni“ – doma jsou normální, plnohodnotní lidé, na návštěvě začnou být „ti jinací“.
Co je zároveň podstatné – největší práci můžete odvést právě na samotných dětech. Vaše péče, láskyplný domácí řád, svoboda, vzájemná důvěra a úcta vám zajistí, že si dítě od poměrně útlého věku cca 4-5 let samo začne hlídat stravu mimo domov nebo alespoň chápat její následky.
Chtěli byste se naučit, jak nejlépe komunikovat s babičkami a příbuznými ohledně stravy? Pro tyto potřeby jsme vytvořili velmi praktický online program Jak na babičky. Po jeho absolvování si budete jistější v komunikaci, budete si umět lépe stát za svým, vědět, jak reagovat na nepříjemné situace a rozhovory s příbuznými, zlepšíte vztahy. Budete klidnější ohledně stravování svých potomků v jiném, než domácím prostředí. Těšíme se uvnitř kurzu a věřte, že se i zasmějete!
Jaké jsou vaše zkušenosti? Řešíte jídlo u babiček, nebo to necháváte být a soustředíte se hlavně na to, co dostává dítě doma?
Autor Klára Jíchová, redakčně upraveno
PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?
Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !
Komentáře
Jsem JJ babička. Vnoučata se mnou vaří, vidí, co je pak na talíři. Sladká pohanková palčinka není problém, ale vyhodit ji – ta akrobacie. Moc toho nezůstane. Dnes cuketové zelí a rýžové placky. Prý dobrý. Mně to chutnalo moc.
Holky, děkuji za komentáře. Ale nevím jak dojít až tam kde jste vy, když na jednu stranu nemám nutit, jen nabízet a na druhou stranu pak čtu mléko, bílou mouku atd. bych svému dítěti nikdy nedala. Nebo jinak, když vím nebo si myslím, že to co jí, zdravé není a škodí. A trápím se tím. Konkrétní radu, návod, vlastní zkušenost prosím. Jak jste si dokázaly nastavit tu laťku, kdy už neřešíte… nebo to přijde samo? Není to jen o jídle, ale jídlo je základ….já v tom tápu asi víc než před rokem. To jsem si myslela, že toho nezdravého se děti “už nikdy” nedotknou a měla jasno.
Zdravím, Jana.