Domů > Magazín > Vaše příběhy

Jíme Jinak je mým motorem na cestě ke zdraví (Jana, 47 let)

Mám transplantované obě ledviny a potíží s věkem jen přibývalo – nabrala jsem 30 kg, bolely mě kolena, klouby, svaly, byla jsem unavená, měla vysoký tlak. Když jsem najela na Jíme Jinak, extrémně rychle to začalo lepšit. Už po týdnu jsme mohla snížit léky na tlak a pak vysadit zcela. A to byl teprve začátek.

Chvíli mi to trvalo

Připojuji se se svými zkušenostmi s jídlem podle Jíme Jinak. Evička už na mě vykoukla několikrát, ale až loni v srpnu mě oslovilo video s informacemi o tomhle báječném způsobu uzdravení. Líbilo se mi každé její slovo, i to, jak přesvědčivě mluvila, jak u toho zářila a šlo vidět, že tím opravdu žije. Svým nadšeným vyprávěním si mě okamžitě získala a já si několik dní dlouho do noci pročítala Jíme Jinak, stránky k nezaplacení. Během tří dnů ve mně uzrálo rozhodnutí koupit si členství a v ten moment jsem vstoupila na cestu za zdravím.

Čekala mě transplantace obou ledvin

Narodila jsem se s vadou obou ledvin, na což se přišlo v mých necelých 13 letech. Nemoc léty postupovala, až nakonec došlo k transplantacím. První ledvina se mnou vydržela 9 let a pak to vzdala. Po transplantaci druhé ledviny před 3 lety jsem znovu ožila a asi půl roku bylo všechno v nejlepším pořádku.

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Dělala jsem jednu chybu za druhou

Jenže špatné jídlo, které jsem do sebe cpala, udělalo své a já nejenže nabrala 30 kilo, ale začala jsem být unavená, stoupaly mi negativní laboratorní hodnoty i tlak, začaly bolet kolena i jiné klouby a taky svaly, pálila mě žáha. Živiny jsem se snažila nahradit ve vlnách, to znamená, že informace byly, ale tak pomíchané, že jsem dělala jednu chybu za druhou. Praktikovala jsem i přerušovaný půst, ale ten jsem špatně pochopila.

Výsledky se dostavily rychle

Jsem necelých 5 let vegetariánka, o zlu jménem cukr nepochybuji, něco už mám načteno, takže jsem s Klubem Jíme Jinak ze dne na den vysadila vše, co obsahuje cukr, kávu, živočišný tuk včetně mléka a mléčných produktů a taky jsem se obešla bez pečiva. Takto jsem vydržela několik týdnů a už po tom prvním jsem mohla snížit dávku léku na tlak a pak úplně vysadit. Žáha přestala zlobit. Únava odešla jako mávnutím kouzelného proutku a můj partner si pochvaloval, jaká jsem najednou klidná a nehádám se s ním :-). I kila šla krásně dolů a já mohla obléknout o číslo menší oblečení. Cítila jsem se stokrát líp. Mé tělo si ve změně libovalo a výsledky se dostavovaly extrémně rychle.

Jak se mi vylepšoval tlak:

Samý úsměv jako dřív

Také přišly zásadní změny. Třeba když teď jím, NEMÁM POCITY VINY, že se láduju, a že se teda láduju! Nebo mě přestalo bolet koleno. Nebo nemusím skoro spát, prostě se mi nechce, nemám potřebu. Změny nálady ani nemusím zmiňovat, poslední dobou jsem chodila zamračená a teď ty dvě silné vrásky na čele se vyhlazují, za chvíli budu samý úsměv jako dřív :-)️ Už aby to bylo!

Tvořím si vlastní cestu

Poslední dny jsem znovu jako dřív přilepená k mobilu nebo PC a čtu a čtu a čtu. Opakování je matka moudrosti a já nechci zapomenout. Hodně informací jste mi pomohli dát do souvislostí, přestože (nebo možná spíš právě proto), že mám načteno plno knih a proběhly takové ty semináře osobního rozvoje apod. Nakonec používám od každého něco a tvořím si vlastní názory a cestu. Třeba k vegetariánství mě přivedl nynější partner před skoro 5 lety. Začala jsem tenkrát kvůli první transplantované ledvině, která v té seznamovací době zrovna selhávala. Teď už jsem vegetariánkou kvůli zvířatům samotným, ze soucitu, a těším se, až se úplně zbavím občasného požití BIO sýra a budu “čistou” vegankou. 

Nehodlám se vzdát

Nejvíc chyb dělám v osobním a partnerském životě, tohle všechno se zlepšuje a zhoršuje jako na houpačce. Vím z různých zdrojů včetně ájurvédy a TČM, jak je důležité mít vztahy k sobě a okolí v pořádku, a to je to, v čem selhávám a co má vliv na moji energii. Ta mi pak chybí a nedělám nic. Zároveň se nehodlám vzdát, já jsem člověk, co pořád vstává a zkouší. Moje heslo je:

“Víckrát vstaň, než kolikrát jsi spadl na prdel.”

Chci to roztroubit do světa

Moc ráda se přidávám k ostatním, kterým Jíme Jinak dává smysl a chci roztroubit do světa, jak se mi s tímhle fungl novým motorem jede. Protože TO JE PŘESNĚ TO, CO JSEM MĚLA NAJÍT, je tu všechno kompletně uspořádané, jednoduše a srozumitelně vysvětlené, mám z toho velkou radost a vždycky, když selhávám, posty dalších “jináčů” mi posílají další příval energie, děkuji! Objevila jsem miso pastu, mňam, taky přišlo na řadu pickles a klíčení. Občas si dá se mnou polévku a nějaké jídlo nejmladší syn (21 let), který se v tom taky pěkně plácá. Uvidíme, ráda bych, aby se přidal. Starší syn si začal kupovat tofu a tempeh, prý ho pálí žáha a chce se sebou něco dělat.

Na chvíli jsem polevila

Někdy v prosinci s  nástupem do nového zaměstnání – hospicová terénní péče – jsem polevila a zhoršila se v pravidelném vaření a ta energie nějak poklesla a kila se vrátila. Hodně se za to stydím a moc se nezapojuji, i když mám denně aspoň ranní polévku a aspoň jedno jídlo podle Jíme Jinak. Kazila jsem si to kupovanými sladkostmi, naštěstí už jsem dostala rozum a z 80% si chystám zdravé dobroty do zásoby. Na druhou stranu, už díky Jíme Jinak nakupuju převážně v BIO kvalitě a cruelty free nejen jídlo, ale i kosmetiku a potřeby pro domácnost. Radši to mít nebudu, než si koupit něco, co ubližovalo zvířeti.

Jsem zpět, i díky vám

Zas už se to znovu láme a je mi stále lépe. V práci jsem si domluvila půl úvazek a zvolnila. Asi s příchodem jara (a nového sporáku) se ta chuť vařit znovu vrací. V neposlední řadě si dopisuju se Zdeňkou na messengeru, ta mě víceméně táhne, protože mi posílá fotky jídel, která denně vaří. Zdeňka je super! Nepřestáváme být vděčné za objevení stránek a hecujeme se. Zdeničko, i tobě děkuji :-)

Nemůžu dostatečně vyjádřit svůj obdiv k Evičce, jak houževnatě řešila a řeší, co nechce mít ve svém životě, a stále postupuje tam, kde být chce, a drží se svých argumentů, ona prostě VÍ, a pochybovači buďto zůstanou tam, kde jsou a nebo to zkusí a změní názor. Jde si za svým a to na ní velmi oceňuji ♥️

Důvěřuji informacím z tohoto webu. Hodně jsem se tu naučila a stále učím. A hltám aspoň očima krásné fotky dobrot od Vierky, Jardy, Dagmar, Liduš Vaci, Klárky Haráskové, Světýl ka … a všech takovýchto kouzelníků s ingrediencemi.

Děkuji ♥️

PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?

Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !

22 lidí už poděkovalo za článek.

Komentáře

Jani, drzim palce a jsem moc rada, ze jde i cestou k veganstvi. Podle me tato cesta je nejen dulezita pro zvirata, ale konec koncu i pro nas, pro nasi planetu. Musime uzdravit sebe, ale musime snazit uzdravit i to zlo co pachame i tou spatnou zivotospravou. Moc hezky clanek, fandim vam at se dari.

Kateřina
9. 6. 2021

Moc krásně napsáno, ano nevadí, že upadneme, důležité je se vždycky zvednout. Já klub objevila nedávno a jsem na začátku :) věřím, že tohle je poslední kousek puzzle k mému úplnému uzdravení :) Děkuji za tento klub a za Vás paní Evo.

Ukázat další komentáře

Vyzkoušejte také

14
4

Když jím jinak, tak si to užívám (Dana, 39 let)

Mojí hlavní motivací bylo zhubnout. Povedlo se.  A přišly i benefity navíc – nejsem unavená, přestala mě bolet hlava, zmírnily se menstruační bolesti...

Diabetoložka nevěří svým očím ani výsledkům z laboratoře (Líba, 53 let)

Změnu jídelníčku jsem podnikla kvůli manželovi, který je diabetik. Jeho stav se po prodělání obyčejné chřipky velmi zhoršil, jeho stav byl děsivý. Změna st...

Můj detox v číslech

Když skončil Podzimní detox a já jsem bilancovala, jaký byl, co pro mne znamenal a co mi přinesl, opět jsem se nestačila divit. Udělala jsem pro vás přehle...

Omladla som o 10 rokov (Karin, 49 let)

Na stránky Jíme Jinak som zablúdila prvýkrát vlani v septembri, keď som si v zdravej výžive kúpila niečo, čo som predtým nikdy nevidela, nejedla a nevedela...

Na půl cesty k docentovi (Pavel, 45 let)

Přestože se název článku může laskavé čtenářce jevit jako mírně zmatený, není tomu tak. Nejedná se totiž o získání vysokoškolského titulu, ale o obnovení p...