Jitrocel na rány i do těla

Jitrocel a první pomoc venku:
Jitrocel je výborný na ranky nebo štípance, stačí rozemnout čerstvý lístek mezi prsty a postižené místo potřít a list přiložit.

Jitrocel a zdravotní účinky

Jitrocel je tradiční pomocník na rány (i ty špatně se hojící), ekzémy, bodnutí hmyzem, bércové vředy, trombózu, puchýře, popáleniny nebo otlaky, dále také na záněty ústní dutiny a bolesti v krku, na všechny druhy kašle, astma, záněty průdušek, zápal plic a další onemocnění dýchacích cest, záněty ledvin, močového měchýře, střev nebo hemeroidy. Používá se i na čištění krve a detoxikaci.

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Jitrocel a způsoby použití

Z jitrocele používáme listy, a to buď čerstvé zevně, nebo na čaj (na ten můžeme využít i usušenou bylinku). Nenechte si sílu jitrocele ujít ani v kuchyni.

Zevní použití: obklad vytvoříme z čerstvých listů rozemnutím, rozmačkáním nebo i rozmixováním na kaši. Poté jednoduše přikládáme na místo postižené některou z potíží uvedených v předchozím bodu.

Nálev (čaj): připravíme ho tak, že přelijeme 1 vrchovatou lžičku sušeného jitrocele 250 ml vroucí vody a necháme chvíli vyluhovat. Čaj pijeme několikrát denně nebo použijeme jako kloktadlo nebo obklad (do nálevu namočíme plátno nebo gázu, přiložíme a necháme působit i několik hodin).

Čajové směsi: Jitrocel se používá i ve směsích (např. kombinací se šípkem, echinaceou a květy divizny vytvoříme čaj pro posílení imunity, který působí i proti kašli a nachlazení). Jak na to? Nejprve rozdrtíme sušené plody šípku, přidáme další bylinky (vše ve stejném poměru) a směs promícháme rukama. Poté zalijeme 3 polévkové lžíce této směsi 3/4 l studené vody a necháme přes noc vyluhovat. Ráno výluh minutu povaříme, scedíme do termosky a vypijeme během dne ve třech dávkách.

Jitrocel v kuchyni

V kuchyni se jitroceli určitě nebraňte, obsahuje 2 % aukubinu, který pomáhá chránit před poškozením jater (1), a dodá vám také vitamín C, enzymy, třísloviny, hořčiny, kyselinu křemičitou nebo draselné soli.

Použijte jitrocel kopinatý, který je oproti dalším druhům podstatně chutnější (mrkněte níže, jak ho poznat a odlišit).

Počítejte s mírně nahořklou a svíravou chutí, která ale není nijak nepříjemná, tedy pokud se to nepřežene s množstvím.

Jitrocel skvěle ochutí hotové pokrmy v čerstvé podobě, ale nevadí mu ani tepelná úprava. Paleta využití v kuchyni je tedy pořádně široká:

1. Ozdoba a oživení hotových pokrmů – listy jednoduše opláchněte, nechte oschnout a nasekejte na libovolně velké kousky. Pak už jimi jen posypejte naservírovanou porci (polévky nebo hlavního chodu) – vedle vzhledového oživení jí dodáte i plno důležitých živin.
2. Přidávejte jitrocel do špenátu, karbanátků, placek nebo třeba knedlíků a noků. Neotřelé povznesení klasických a vyzkoušených receptů se vždycky hodí, o výživové hodnotě nemluvě.
3. Zkuste přihodit mladé nasekané lístky do salátů nebo kvašené zeleniny – dodá zajímavou chuť i plnou svěží barvu. Rozumí si dobře třeba s ředkvičkami nebo okurkami.
4. Najemno nasekané lístky se skvěle hodí i do zálivek nebo bylinkových omáček.
5. Tempura – čerstvé listy také můžete obalit v těstíčku (zkuste třeba tohle) a osmažit.
6. Určitě vyzkoušejte přimíchat pár nasekaných lístků do oblíbené pomazánky, které tím dodáte nový směr a kus zdraví k tomu.
7. Poupátka jitrocele můžete naložit do octa nebo zkusit kapary.
8. Pokud si děláte smoothie, i tam se jitrocel může ucházet o čestné místo. Zkuste třeba tuhle vynikající bombu.

Druhy jitrocele a kde je najít

Kdy a jak sbírat, sušit a skladovat jitrocel

Listy jitrocele je nejlepší sbírat od června do srpna, tedy v období, než se objeví květní stvoly. Nikdy listy nesbírejte po ranní rose nebo dešti, jitrocel je velmi náchylný na pomačkání a zapaření. A pozor také na sušení, jitrocel je choulostivý (i za sucha sbírané listy se snadnou zapaří a zhnědnou). Usušit ho můžete buď rychle na slunci, ve vrstvách maximálně 5 cm, nebo pak při umělé teplotě do 40 °C. Někdy se také doporučuje sušit nejprve ve velmi tenké vrstvě na slunci a poté dosušit ve stínu. Po správně provedeném sušení by barva měla být zelená až zelenohnědá (zčernalé listy je potřeba vyhodit), poté je vhodné bylinku skladovat v suchu a v dobře uzavřených nádobách.