Každá zahrada je jedinečná

Jít se prostě hrabat do hlíny

Před pár lety mi jedna kamarádka říkala, že bych měla napsat knihu o pěstování zeleniny, o zahradě…smála jsem se tomu, protože takových knih je asi milión..:) a nechápala jsem, co nového bych přinesla… A asi před rokem mi jiná kamarádka psala, že bych měla napsat nějakou příručku – to už bylo přijatelnější, příručka, to je něco malého, to by se třeba i někdy dalo..:)) ale zase jsem se trochu smála…
Je opravdu hodně knih, a jsou opravdu velmi dobré knihy, do kterých nakukujeme i my. Vše v hlavě nenosíme. Ale nejdůležitější je se jít prostě hrabat do hlíny a POZOROVAT , POZOROVAT A POZOROVAT.

Nesrovnávejte

Zahrada je jako člověk, je živá, proměnlivá, nevyzpytatelná, ale má ještě jiné vlastnosti, které my občas ztrácíme. Je uklidňující, nekritizující, je svá. A tak ji také je třeba brát. Každá zahrada, stejně jako člověk, je jedinečná.
A tak jako platí o lidech, abychom se stále s někým nesrovnávali, tak moc prosím, nesrovnávejte ani svoji zahradu se zahradou u souseda :-)

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Co člověk, to přístup

Po těch letech, co jsme pěstovali květiny a zeleninu a pak už jen zeleninu, vidím, že je opravdu tolik přístupů k zahradě, co je lidí na této zemi. A jsou i přístupy, kdy drancujeme zahradu, ždímáme ji a bojujeme o stošest se vším „zákeřným“, co nám jako škodí, stále pokukujeme po sousedovic rajčatech, mrkvi, jablkách, že je má větší, než my…a je tu neustálý stres. Taková zahrada asi moc veselá a příjemná nebude.
Tak je třeba brát zahradu jako celek, jako takový malý ekosystém, kde vše se vším souvisí a někam mezi to napasujeme záhony se zeleninou. :-) A tím se stáváme součástí zahrady.

Respektujte možnosti a prostředí

Končím s úvahami. Berte naši zahradu jako inspiraci, nikoli  jako jediný návod na pěstování.
I my se inspirovali různými postupy a vytvořili jsme si nějaký vlastní, a tak to můžete udělat i vy. Je třeba, aby každý vycházel z vlastních možností a respektoval prostředí, ve kterém se nachází.
Tyto řádky píšu a je červen, u nás to znamená, že některá zelenina už je sklizena – jarní saláty, ředkvičky, jarní cibulka, některá se teď sklízí – špenát, ledový salát, kedlubny, brokolice, květák, letní zelí a jarní kapusta. V tuto dobu už je oseta a osázena veškerá plocha a čeká se, až se opět něco sklidí a vyseje se něco dalšího. 

Nechceme zahradu ždímat

Témata o semínkách, sadbě, osevních postupech a plánování necháme na jiný článek, někdy na zimu, až pěkně v teple budeme přemýšlet, co opět další rok sázet a set.
Naše zahrada není typicky permakulturní, využíváme některé principy, ale když se to vezme do důsledku, tak permakulturní je, tzn.  trvale udržitelná – jde nám o to, aby nám byla zahrada po mnoho let k užitku a ne abychom ji během pár let vyždímali.