Kuchyňská vs. mořská sůl: Možná si příště solení v restauraci rozmyslíte

Kuchyňská sůl není čistá sůl nýbrž sůl a spousta chemie

Sůl automaticky přidáváme do každého jídla, aby mělo chuť. Málokdo z nás se ale zamyslí nad tím, že to, co se v solničce skrývá, není čistá vytěžená sůl. Najdeme zde:

• bělící látky jako chlor nebo kyselina sírová
• ferokyanid
• toxický hliník
• syntetický jód a fluor
• hydrogenuhličitan sodný
• protihrudkující a protispékavé látky

Tato směs chemie je přesně to, co se prodává pod názvem kuchyňská sůl a čím se solí jídlo – bílá jodizovaná stolní sůl. Ta, která nesmí chybět v žádné kuchyni a restauraci. Ještě byste si stále touto chemickou směsicí dochutili své jídlo?

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Podívejme se na složení konkrétních kuchyňských solí:

• Jedlá vakuová sůl Vatel: Chlorid draselný (44,5%), E518, E170, E504ii, Protispékavé látky E535
• Tesco Value sůl s jódem: Jedlá sůl vakuová (min. 99%), Jodičnan draselný (34-44 mg/kg), Protispékavá látka (hexakyanoželeznatan sodný)
• Bad Reichenhaller Alpská sůl: Jedlá sůl vakuová, Fluorid draselný, Jodičnan draselný, Protispékavá látka hexakyanoželez­natan sodný

Věděli jste, že protispékavé látky …?
– Protispékavé a protihrudkující látky se používají ke snížení vlhkosti a snížení spojování jednotlivých částic potravin k sobě.
– Přidávají se do solí, rýže, sýrů, cukrovinek nebo koření.
– Dle studií snižují nutriční hodnotu jídel. Například bylo prokázáno velmi významné snížení stability vitamínu C. (1)
– Jsou často složeny z fosfátových, karbonátových, křemičitanových nebo oxidových sloučenin. U solí například E554 a E556. Tyto látky obsahují toxický hliník (v soli se jedná o hodnotu hliníku cca 13 %), způsobující zdravotní problémy, dokonce až Alzheimerovu chorobu (2, 3).
– Při testování solí v laboratoři byl hliník nalezen i u těch, které ho neměly uveden ve složení. (4 – Table VI.)
– U solí běžně dostupných v ČR se nejčastěji používá látek jako hexakyanoželeznatan sodný (nebo-li E535) a hydrogenuhličitan hořečnatý (E504ii).

Proces výroby jedlé kuchyňské soli

Klasická jedlá sůl je rafinací zbavená veškerých minerálů s výjimkou sodíku a chloridu. Zpracovává se bělením, čištěním pomocí chemických látek a zahříváním na velmi vysoké teploty, čímž se ničí všechny důležité minerály a naruší se její přirozená struktura. Také se míchá s protispékacími a protihrudkující látkami, které zabraňují soli rozpustit se ve vodě a shlukovat se v zásobníku soli. V procesu výroby se do ní přidává syntetický jód, případně i fluorid (tyto syntetické látky jsou pro naše tělo zátěží). Jak můžete vidět na fotografiích, jedná se spíše o produkt chemického průmyslu než o přirozenou potravinu. Studie navíc ukázaly, že na každý gram zkonzumované kuchyňské jedlé soli, tělo potřebuje 20x více buněčné vody pro zpracování chloridu sodného (3).

1. Do podzemního ložiska se vrtem přivede voda. Sůl se v ní rozpustí a roztok (solanka) se čerpá na povrch.
2. Vytěžená solanka se přivádí do obrovských nádrží, kde se chemicky čiří (čistí, bělí, míchá s chemickými látkami jako např. kyselina sírová, chlor aj.).
3. Vyloučené sraženiny se usazují na dně nádrží, tyto kaly se vypouští a čistý slaný roztok se přivádí na vakuovou odparku (vysoké kónické zařízení z oceli).
4. Solanka se zahřeje k bodu varu. Sůl krystaluje v drobných krystalcích, které se shromažďují v kónickém dně.
5. Odtud jsou krystaly spolu s matečným louhem odtahovány do odstředivek, kde se krystaly oddělí od louhu, takže obsahují jen 2 až 3 % vlhkosti.
6. Poté se sůl suší v bubnovém vysoušeči, jímž proudí vzduch o teplotě 200 °C.
7. Výsledkem je sůl o obsahu více než 99 % chloridu sodného. (2)

Základní druhy soli

• Kamenná – získána dobýváním podzemních ložisek.
• Vakuovaná – získána z nasyceného roztoku soli (solanky) na vakuovém odpařovacím zařízení.
• Mořská – získávána z mořské vody, může být rafinovaná i nerafinovaná.
• Himalájská – získává se těžením v Pákistánu. Jedná se o nerafinovanou sůl, která má růžovou barvu díky obsahu železa.
• Kala Manak – zvláštní druh nerafinované vulkanické soli s výraznou chutí po vajíčkách. Těží se v sopečných oblastech Indie a Pákistánu. Má růžovo-šedou barvu díky vysokému obsahu železa a jiných minerálů.

3 pravidla, jak vybrat kvalitní sůl

1. Je nerafinovaná, tedy přírodní.
2. Je vlhká – při zmáčknutí sáčku se nesype jako písek. Vlhká sůl si díky obsahu vody zachovává svou vitalitu.
3. Je jemná – to oceníte při solení jídel. S většími zrnky snadno solení přeženete.

Jíme jinak doporučuje:

• Pracujte s kvalitní přírodní nerafinovanou mořskou solí. Pro zpestření můžete občas použít i himalájskou sůl nebo sůl “vajíčkovou”.
• Používejte sůl s mírou, nejlépe vždy špetku soli při restování cibulky a špetku soli před ztlumením varu obiloviny.
• Sůl vždy zabudujte do jídla. Nezabudovaná sůl tvoří v těle zatvrdliny i kameny, způsobuje zadržování vody a otoky. Ideální doba prolnutí soli s pokrmem je 7-10 minut, nebo déle.
• Sůl nepatří na stůl! Místo ní na stůl postavte gomasio, sojovou omáčku a umeocet.
• Vyhněte se jídlům se skrytou solí (kupované klasické pečivo, uzeniny, salámy, minerálky a iontové nápoje, klasická konzervovaná zelenina, hotová jídla, slané pochutiny, slané křupky, nízkotučné potraviny, mléčné výrobky, olivy, kořenící směsi aj.)

Zdroj obrázku: alibaba.com