Magie letního slunovratu

Něco víc, než jen střídání ročních období

Jako děti jsme se učili, který den přesně začíná to které roční období. Ti pokročilejší se dozvěděli, že to nejsou pevné dny, ale trochu se každý rok mění. A potom je tu skupina jiná. Skupina lidí, kteří jsou citlivější a nějak sami vycítili, že možná se ten rok neskládá jenom z ročních období, ale z více částí. Že každých asi 6-7 týdnů cítí v sobě nějaký přelom a že jenom ta změna z léta na podzim jim ke štěstí nestačí. Takovým člověkem jsem i já a tuhle magii přírody jsem objevila, když mi bylo kolem 7 let a chodila jsem s taťkou, který je myslivec, do lesa. Chodili jsme za úplňku, aby nám pěkně svítil měsíček na cestu. To, že nám skutečně slouží v praktickém životě novoluní či úplněk, mnoho lidí dnes už nevnímá, stejně jako třeba sezónnost. Nejen tu v jídle, ale i tu, jak já ráda říkám „náladovou“. Jsou totiž pocity a emoce, které můžu prožít jenom v zimě a v létě je ze sebe „nevykřesám“ a naopak.

Konečně je tu léto

Nyní se tedy nacházíme v období slunovratu. Ze školy víme, že je to první letní den 😊, nastává tedy tzv. astronomické léto. Ale děje se něco ještě zajímavějšího. Letní slunovrat. Ten letos nastane 20. června ve 22: 51. V této době jsme na vrcholu léta, nebo to tak alespoň většina z nás vnímá. Těšíme se na léto. KONEČNĚ! Jízda na kole, večerní pinkání badmintonu na zahradě, létající chrousti (brrrr), křik dětí z městských bazénů a koupališť, rozteklá zmrzlina a noční grilovačky s přáteli. Možná dovolená u moře, dovolená na chalupě, oraz, volno, klid. Tak strašně moc se na to vše těšíme, že nám utíká taková zvláštní paradoxní vlastnost tohoto svátku – a to ta, že se zase navracíme zpátky k zimě! 

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Slunovrat je den, kdy je denní světlo (tedy počet hodin, během kterých pohodlně vidíme) nejdelší v roce a noc je zase nejkratší. Tento den je opředen mnoha mýty, magií a pověrami. A od čeho vlastně pochází slovo Slunovrat? Od toho, že Slunce docestovalo k nejsevernějšímu bodu své pomyslné dráhy, v našem případě obratníku Raka. Od tohoto dne se zase vrací až do nejjižnějšího bodu, a toho dosáhne o slunovratu zimním.

Všude na severní polokouli je tento den oslavován jako příchod tepla a lepších podmínek pro pěstování (a následnou sklizeň) plodin. Léto dle našich vědomostí trvá tři měsíce, stejně jako ostatní roční období, ale sami víme, jak neskutečně chladná rána si pro nás může připravit už srpen a jeho druhá polovina už v lidových pořekadlech mluví o sklizních, vanutí větru ze strnišť a chladných ránech. I my sami často cítíme slábnoucí sluneční svit. Proto můžeme celkem bez přehánění říct, že léto, takovéto plné jahod, třešní a vůně vody trvá něco okolo 6-8 týdnů. 1. srpna potom už přecházíme do dalšího období, a to období 1. sklizně.

Období po letním slunovratu je obdobím plnosti. Radosti, lásky, klidu a mnoha hodin pobytu mimo naše domovy. Ale mějme na paměti, že stejně tak, jako cesta za světlem začala o zimním slunovratu, kdy jsme lehce začali vnímat prodlužující se světlo a méně temnoty, cesta do temnoty, jak té vnější tak té vnitřní, začíná právě v tento den, v den letního slunovratu. 

Rituály k očištění a načerpání síly

V tento významný den je naším úkolem si uchovat co nejvíce světla „na horší časy“ jak jen je to nejvíc možné. Při oslavách slunovratu se zapalovaly velké ohně a některé byly vhodné i k přeskakování. Lidé se přeskokem očistili od věcí, které jejich duše už nepotřebovala vláčet, a také se ohněm požehnali do dalších dní. Přeskokem se „načerpali“ ohně a podpořili tak zažehnutí svých snů a nápadů a podpořili svého ducha. Toto načerpané vnitřní světlo jim pak sloužilo v časech temnoty. 

Zajímavou oslavou letního slunovratu jsou tzv. Kupadelné svátky. Spadají totiž do naší, slovanské tradice. Připadají buď přímo na slunovratový den nebo na noc před svátkem sv. Jana (24. června). Jméno pochází od Kupaly, slovanské bohyně vody a léčení. Během oslav tohoto svátku se tedy nejen skáče přes ohně, ale dochází i k obřadnímu koupání. Voda smývá nejen naše obavy, smutky a starosti, ale také nám žehná. V červnu bývá v přírodě přirozeně ještě dosti vláhy, protože Slunce ještě nestihlo pořádně pálit. Při těchto rituálech si zajišťujeme nejen úspěšné léto, ale také se očistíme a nabereme sílu. Budeme ji potřebovat, protože od Slunovratu zase začne přibývat více noci. 

Věřilo se, že veškerá sluneční energie je uskladněná v rostlinách a stromech, které se ve slunečním svitě „koupaly“ od prvních jarních dní a tak sběr magických bylin právě v tento den byl zárukou toho, že byliny budou léčit a pomáhat ještě o něco silněji. 

Ohlédněme se za první polovinou roku

Nacházíme se na samotném vrcholu. Světla, rozpuku, našich sil. Jak jsme strávili první polovinu roku? Jak jsou na tom naše sny, předsevzetí, tajné tužby a přání?

Já musím za sebe říct, že se mám krásně. Stále ještě nesnídám pravidelně polévky podle Jíme Jinak, což bylo jedno z mých velkých přání. Zatím jsem to nedokázala. Ale zase cvičím pravidelně pilates a dělám si lymfatické masáže. Co nám přinesla první polovina roku? Jsme s tím spokojení? A když ne, co můžeme udělat, abychom při podobném bilancování během zimního slunovratu byli s výsledkem spokojeni více?

Slunovrat kdysi

Slovo Slunovrat se vztahuje ke Slunci. A Slunce představuje v našich životech dobro, štěstí, radost, zdraví, bohatství a sílu. Prameny říkají, že uctívání Slunce a jeho pohybů je ještě starší, než písmo. Různě po světě se můžeme setkat s rituály, které vítají Slunce, lidé se modlí, konají se poutě a při východu Slunce velmi brzy ráno se mu vzdává hold.

Tento den je odnepaměti propojen s mystikou, magií, bylinkářstvím a pověrčivostí. To se úplně neshodovalo s křesťanstvím, a tak nám velmi blízko slunovratu vznikl svátek svatého Jana, dne 24. června. Kdo nezná slunovratové oslavy, ty svatojánské už určitě ano. Většina přírodních oslav je spojována s láskou a u Slunovratu tomu není jinak. Lidové věštění zahrnovalo pouštění květinových věnců dolů po vodě, aby se dívky dozvěděly, odkud přijde jejich láska. Na ploty se napichoval starý chléb. Pokud byl do rána zkonzumován ptáky, dívka se do roka a do dne měla vdát. Podobných věštění najdeme opravdu bezpočet.

Tipy, jak si užít Slunovrat. S přáteli nebo sami se sebou.

Pokud něco ze zvyků dávno minulých a třeba i zapomenutých chceme přinést do našich životů, upleťme si věnec. Udělali jste to někdy? Věnec jako z pohádky? Jedná se o krásnou činnost, kdy zaměstnáme ruce, zapojíme všechny smysly a uvolníme svoji věčně nestíhající mysl. Hoďme za hlavu, jak moc „ezo“ to je, protože zjistíme, že není. Že sbírat byliny, květiny, radovat se z nich, dělat si z nich čaje či je sušit, není nic ezo, ale základní lidská dovednost, kterou většina z nás ztratila. Pokud si chcete udělat krásnou oslavu, nebo přímo rituál, chcete-li, pozvěte na ten sběr a následné splétání vaše blízké ženy. Udělejte si piknik – pohoštění v zahradě a mobily nechte schované někde v taškách. Nic nefoťte, nenatáčejte, prostě buďte. Kdy naposledy jste viděli svoje blízké přítelkyně? Je to měsíc, rok, nebo snad více? Věříte, že by vám některá odmítla? Nevěřte tomu. Ženy spolu trávily čas splétáním věnců, sběrem bylin či škubáním peří nebo pletením od nepaměti, to jen naše pohodlná doba nám ukázala, že by nám mohlo být samotným u televize lépe, ale není tomu tak. Většina žen je dnes sama a marně se snaží sehnat nějaké další přítelkyně. Možná jste to právě vy, kdo ve vašem městě či vesnici svolá pár žen a bude stát u zrodu nové tradice.

Pokud na to chcete být spíše sami, vezměte si kousek papíru a nehořlavou misku, na papír si napište věci, které už dál v životě nechcete, na druhou stranu si napište naopak ty, které se vám líbí a jichž chcete dosáhnout. Zapalte a dovolte ohni, ať tyto věci transformuje a užijte si zajímavé vůně. Kolik z nás pracuje s otevřeným ohněm? Asi hodně málo. Slunovrat je nádherná příležitost, jak si to užít.

Dopřejte si trochu času a vezměte si kus papíru a třeba k ruce mobil. Pokud rádi fotíte, projděte si svoji galerii od 1.1. až do dnešního dne. Máte za co být vděční? Máte rodinu? Střechu nad hlavou? Tolikrát se nám to vnucuje a omílá, že nám to třeba přijde vše samozřejmé. Ale každý známe příběh rodiny, kde je někdo agresivní, někdo pije, věci nefungují. Co když se nám tohle vše vyhnulo? Vstáváme ráno s tím, že netušíme, co zase budeme vařit? A není to vlastně překrásná starost? Pište si vše, za co jste ve svém životě vděční, dopřejte si ten čas. A pak se na ten seznam podívejte. Možná zjistíte, že nejen život je k vám štědrý, ale že vy sami stojíte za velkým množstvím věcí, za které právě děkujete. Nejste vy náhodou extrémně úspěšný, šťastný a silný člověk? Já myslím že určitě!

Mějte krásné dny.