Nastává zimní Slunovrat – moc temných sil vrcholí. Jak slavíte Kračun?

Zimní slunovrat pro naše předky

Kdy a co je zimní slunovrat?
– V den zimního slunovratu máme na severní polokouli nejdelší noc a nejkratší den. Od tohoto dne se noci začnou opět pomalinku zkracovat a dny prodlužovat.
– Datum, kdy nastává slunovrat, není vždy stejný. Většinou vychází na 21. nebo 22.12., ale někdy může připadnout i na 20. nebo 23.12.

Pro naše předky (Kelty, Egypťany, Římany, Germány), je zimní slunovrat den, kdy se znovuzrodí Slunce a s ním i lidská společnost. Slunce přináší světlo, teplo a život. Znovuzrozené Slunce lidem přinášelo nový život, novou naději.

🚀Začíná jarní očista - tento týden!
Proměň se ze zimní medvědice v jarní gazelu! 😁

Ráno plná energie, pleť jen září, oblečení ti padne a tělo šlape jako hodinky - Pojď do toho!

Slované zimní slunovrat nazývali jako Kračun (též Hody, Koleda) – počátek nového roku. Slunovrat si člověk odpradávna spojuje s oslavou obnovy, plodnosti i okamžiků, kdy se živí mohou setkat s mrtvými.

Kračun byl starý slovanský svátek zimního slunovratu spojený z různých lidových zvyků. Později ho nahradily Vánoce.

Kračun byl nazýván také Koleda

Kračunu (zimní slunovrat pro Slovany) se říkalo také Koleda. Praslovanské slovo „koleda” je odvozeno z latinského „calendae” (první den měsíce, zvláště pak prvního měsíce v roce), zimní slunovrat byl pro Slovany totiž počátkem nového roku.

Koledování spočívalo v obchůzkách mladých mužů převlečených za zvířata nebo duchy s figurou dítěte, která symbolizovala právě zrozeného slunečního boha, nebo se zobrazením slunce. Jejich smyslem bylo zahnat běsy a démony a ochránit před nimi ostatní lidi. Mladí muži ve skupinkách obcházeli vesnici, zpívali, hráli různé scénky a přáli v každém domě úrodu a štěstí, za to pak od hospodyně dostávali dary (jídlo a pití, popř. peníze). Štědrost vůči koledníkům měla zajistit blahobyt v příštím roce.

Jak probíhala oslava

Oslava zimního slunovratu začínala východem první hvězdy, který byl oznámen celé vesnici střelbou nebo zvoněním zvonu a zapálením svíčky na stole. Večeře začínala modlitbou, konzumovala se tradiční jídla a vykonávaly se magické zvyky a tradice. Země se otvírala a vydávala své poklady, kvetlo zlaté kapradí, zvířata mluvila lidskou řečí. Člověk mohl také nahlédnout do budoucnosti.

• Budoucí úroda se věštila z uvařeného hrachu házeného na zeď – počet přilepených hrachových zrnek předpovídal počet kup žita či ovsa v příštím roce.
• Zdraví se věštilo pomocí rozkrojeného jablka (známý křížek či hvězda) či rozlousknutého ořechu (zdravá jádra znamenala zdraví a hojnost, poškozené nebo vysušené nemoc, bídu nebo smrt).
• Dívky zjišťovaly, za koho se vdají, potřásáním došku ze střechy: podle vypadlých zrnek to mohl být ženich bud bohatý (pšeničná zrna), nebo chudý (ovesná).
• Svobodné dívky mohly ve studni uvidět obraz svého budoucího ženicha, ale třeba také svou smrt.
• Z dvanácti osolených plátů cibule (cibulový kalendář) se věštilo počasí na celý rok.

Důležitou součástí oslav Kračunu bylo pálení ohňů, pro jejich očistnou funkci a ochranu proti silám podsvětí. Zásadním prvkem bylo také čtení předků, protože v tomto období se otevírá hranice mezi světem živých a mrtvých.

Tradiční večeře

Večeře začínala slavnostním přípitkem, který pronášel hospodář a přál domu zdraví, štěstí, úrodu a blahobyt. K večeři přizval i duše předků. Po přípitku se podávalo pečivo, které lámal a rozděloval hospodář (nezapomněl nechat i díl pro předky, který se druhý den obětoval poli, sadu nebo zvířatům). U nás to byla calta (vánočka nebo houska), u Jižních Slovanů Sluneční koláč zdobený reliéfy a u Poláků reliéfy zdobená oplatka.

Večeře bývala postní. Na stůl se přineslo co nejvíce jídel, co dala zahrada, les a pole, aby byla zajištěna hojnost po celý rok. V Čechách se vařil hrách, v Rusku kaše Kuťa. Nikdy nechyběla jablka (symbol zdraví), ořechy (hojnost) a česnek (ochrana).

Jak Kračun slavíte vy?

Dodržujete o Vánocích některé z tradičních a magických rituálů a zvyků?

zdroje: slovanskykruh.cz, slovanskakosile.cz, denik.cz,