Nespavost jako důležitý semafor našeho života

Po čem naše tělo i duše touží?

Principem našeho života je rovnováha, harmonie, zdraví, radost, plynutí. Odchylky se projevují bolestí, nemocí, smutkem, vztekem, stažením. Naše tělo i duše nám dávají signály, že se jim něco nezdá, bohužel naše receptory jsou otupělé až téměř úplně vypnuté. Kašleme na to, co nám tělo říká a nebo vůbec necítíme, že k nám mluví.

Mé dětství jako jeden velký závod

Vyrůstala jsem jako talentovaná holčička, nejstarší ze tří dětí, kterou rodiče s vírou v to nejlepší motivovali ke stále vyšším a vyšším výkonům. A já makala a dřela, abych slyšela pochvalu a měla pocit přijetí a hodnoty. Jazyková výběrová třída na základní škole, speciální gymnázium, stipendium v Americe, titul Student roku, stáž v Citibank, úspěšné přijímačky na žurnalistiku na Karlově univerzitě, souběžně se studiem práce v PR a marketingových odděleních velkých korporátních značek, cestování a sport. I sport byl už od útlého dětství zaměřený na výkon, závodila jsem v krasobruslení, ve vytrvalostním běhu, akrobatickém rock and rollu, jezdila amatérské triatlony, dokonce i pár závodů v jezdeckém parkuru jsem vyzkoušela .. Stále tlak, stále výkon, stále vpřed .. Tělo blikalo na poplach, nic. Volalo, křičelo a když se pořád nic nedělo, tak se naštvalo. Nechtělo už být vnímáno jen jako poslušný stroj, ze kterého se drtí stále větší a větší výkon. Ano, palivo bylo fajn – vždycky jsem se snažila jíst zdravě. Spousta času v přírodě taky vyhovovala, ale měla jsem žalostný nedostatek odpočinku, klidu, chyběl mi výdech, plynutí. Neustále jsem byla aktivní, produktivní, každou vteřinu jsem maximálně efektivně využívala. To rozhodně nebyla rovnováha. A tak mé tělo cca v 19 letech přestalo spát.

(Marná) honba za zázračným lékem na nespavost

Zpočátku stačilo večer relaxovat. Pak pomáhaly čaje na spaní. Uvolnění v pozdějších letech přinášel i sex. Ale stále častěji se prodlužovaly noční intervaly bez spánku. Mé usínání se prodlužovalo a probouzení přicházelo v nekřesťanských ranních hodinách. Kojení dvou dětí narozených poměrně rychle za sebou ke spánkovému režimu rozhodně nepřidalo. Ani problémy ve vztahu. Čím víc mě nespavost trápila a čím víc jsem ji řešila, tím to bylo horší. Kam jde pozornost, tam jde energie. A nespavost se pro mě stala problémem číslo jedna. Nejdůležitějším tématem, které je třeba vyřešit. Opět projekt, opět tah na branku. Opět tlak. To už jsem praktikovala jógu, meditovala. Prostě musím meditovat víc! Najít ty správné dechové techniky, optimální jógové pozice, které mi přinesou vytoužený spánek. Nebo mi chybí vitamíny, minerály .. Věřte mi, že jsem vyzkoušela neskutečné množství všech možných relaxačních, meditačních, dechových a jiných technik. Vypila jsem desítky druhů čajů, otestovala nespočet přírodních tabletek na spaní. Dokonce jsem se nechala v záchvatu největšího zoufalství ukecat i k práškům na spaní. Po nich jsem nespala vůbec a ve dne jsem byla naprosto emočně rozsekaná a rozhozená. Velmi rychle jsem je hodila do koše.

Totální propad

V nejhorších časech jsem nespala třeba dvě noci za sebou ani minutu. Další noc pak přinesla dvě až tři hodiny spánku. A opět další noci beze spánku. Bylo to šílené .. Emoce jak na houpačce, šílená únava, kruhy pod očima, vrásky, cítila jsem, jak mé orgány přestávají mít dostatek energie k činnosti, odcházela mi menstruace .. Nepomáhalo nic .. 

Spánek jako ukazatel toho, jaký život žijeme VE DNE

Až jsem se dostala ke specialistovi na spánek. Psycholog, úžasně milý člověk. A ten mi řekl, že spánek je semafor, ukazatel toho JAK ŽIJEME VE DNE. A že nikdy večer nespasím to, co přes den dlouhodobě kazím. Díky němu jsem si uvědomila, v jakém frmolu žiju, že neznám odpočinek. A pak se divím, že tělo večer nevypne a spokojeně nespí celou noc. Začala jsem postupně měnit svůj den, svůj život. Učila jsem se zpomalovat, vnímat jemněji svůj dech, tělo i duši během dne. Nastavila jsem si rituály za denního světla, ale i k večeru. Důležité je například ztlumování světel ve večerních hodinách. Vyhýbat se modrému a silnému bílému světlu. Používat oranžová světla a ideálně lampičky, které svítí směrem dolů – stejně jako když slunce zapadá, mění barvu a svítí pod jiným úhlem. Naše tělo bylo na tento přirozený proces zvyklé a potřebuje ho ke spánku. Po večeři se snažím už nic neřešit, žádný notebook, emaily, hovory o zásadních tématech, problémech apod. Před spaním si dám sprchu, namažu se jemně ohřátým sezamovým olejem (což dle ajurvédy, dávné indické nauce o harmonii v životě, nádherně zklidňuje element tzv. “váty”, tedy větru, roztěkanosti, aktivity), uvařím svůj oblíbený bylinkový čaj, lehnu si do postele a už po tmě zrekapituluji svůj den a poděkuji za vše hezké. A pak si pustím nějaký fajn rozhlasový pořad, má favoritka je Lucka Výborná a její úžasné rozhovory se zajímavými hosty. Mluvené slovo mě uspává, ukolíbá do krajiny snů. Snažím se chodit spát v podobnou dobu, ideální je ještě před jedenáctou. Mám vždycky otevřené okno (i v zimě aspoň trošku :-) a co největší tmu. Velmi dobře se mi spí, když je hlava mé postele orientovaná na sever. Přestala jsem spánek řešit jako to nejdůležitější téma v životě. A začala jsem prostě žít .. 

Stále to není ještě “ono”

Hodně to pomohlo, ubylo bezesných nocí. Ale občas přicházely. A spánek stále nebyl úplně klidný. Nebyla jsem šťastná ve vztahu. Měla jsem fajn partnera, dvě krásné děti, společné přátele, vysněný dům se zahradou v maličké vesnici .. ale taky šílený pocit zlaté klece bez doteků a respektu. Rozhodování bylo šílené, ale nutné. Trvalo to několik let, dokonce jsme absolvovali i řadu terapií, abychom si byli rozhodnutím jistí. Bolelo to, moc, ale zároveň přišel neskutečný pocit úlevy a spánek se zase výrazně zlepšil. Zůstal nám hezký přátelský vztah, úžasně spolu vycházíme, podporujeme se, oba máme nové partnery a jsme spokojení. Můj současný partner je navíc nádherný element klidu, milující přístav .. a to se pak o to lépe spí ..

Doladění “váty” – tipy i pro vás

O spánek je ale třeba pečovat stále. Respektive o kvalitu našeho života. Protože to, jak žijeme, se ukáže mimo jiné i na kvalitě spánku. Každý jsme jiný typ, každý máme jiné genetické dispozice, jiný způsob života. V současném světě nás ale všechny úplně stejně trápí obrovský tlak na výkon, na rychlost, neskutečné množství podnětů – informací, zvuků, světel. A to zvyšuje dle ajurvédy, vědy o harmonickém životě, element “váty”, tedy větru, vzduchu. Váta je pohyb, změna, akčnost, přelétavost .. zvýší ji jakákoli změna, cestování, nepravidelnost, nedostatečná strava jezená v rychlosti. A pokud je váta zvýšená, přichází velmi často neklid, roztěkanost, vysušenost, nespavost. A já už vím, že si potřebuju svůj větrný aspekt velmi dobře hlídat. Navíc jsem sama typ “pitta – vata” tedy oheň a vzduch a to je velmi silná a akční kombinace, která ke klidu a zpomalení nutnému ke spánku, moc nepřidává :o) A co pro zklidnění váty dělám? Velmi důležitá je pravidelnost. Snídat, obědvat, večeřet ideálně v podobné časy. To není úplně snadné, ale snažím se to dodržet alespoň u snídaní a obědů. Obědy jsou nejdůležitějším jídlem dne a pro zklidnění váty nesmí být odbyté, studené a jezené v rychlosti a za běhu. Snažím se o teplá a hutná jídla, ta krásně zasytí a přinesou i klid. Hledám ve svém životě zjednodušení. Kašlu už na to stíhat milion věcí, projektů, aktivit, vybírám si a užívám si, že méně je více. Pravidelně medituji, praktikuji jógu, mám moc ráda i dechová cvičení. Stačí pár minut denně. Občas je změna, cestování, jídlo v jinou dobu, ale to je život. Nic se neděje, další dny se k harmonii zase víc přiblížím .. A je mi čím dál lépe. Vím, že je to cesta na celý život :-), ale ušla jsem už poměrně veliký kus a věřím, že jsem se výrazně posunula k lepšímu poznání a péči o sebe sama.

A jak to máte se spaním vy? Co říká váš semafor o tom, jak žijete? Napište mi do komentářů.

Ivča