O objímání

Objímáte se rádi?

Ba dokonce se už dnes ví, že u dětí, které nejsou objímané, hlazené a konejšené, se zpomaluje psychický a fyzický vývoj. Děti prý potřebují minimálně osm až dvanáct objetí denně, jsou-li zdravé. Nemocné pak ještě více. Sice neznám nikoho, kdo by počítal, kolikrát za den obejmul své dítě, ale fakt je, že je to pro děti opravdu léčivé. A ono upřímně, aspoň u nás se mi v době nemoci z náruče skoro nehnou, dělá jim to prostě dobře a mně ostatně taky, výzkumy – nevýzkumy :-).

Objetí proti nemoci i depresi

Objímání funguje skvěle i proti depresi. Zkuste se celý den s někým objímat a večer se pak utápět v depresi? To jednoduše nejde. Prý je to kvůli tomu, že při objetí mozek produkuje oxytocin a serotonin. Oba tyto hormony nás dělají klidnějšími a šťastnějšími. Odplavují úzkosti, deprese a stres. A nevím tedy jak vy, ale já mám právě díky dotykům aspoň na chvíli pocit, že je všechno v pořádku. Dotyk má totiž moc nás utěšit, když jsme smutní, uzdravit, když jsme nemocní, posílit, když jsme ztracení, snižuje napětí ve svalech, má vliv na cirkulaci krve a zlepšuje krevní tlak. Pozitivně také působí na paměť.

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Místo léků objetí

A opět připomínám – to vše zcela zadarmo, neuvěřitelné, že? Až si skoro někdy říkám, že by se v lékárně místo léků měla dávat objetí. A ano, přiznávám, trošku úsilí to přece jen stojí. Někdy se nám objímat nechce, protože se chceme utápět v sebelítosti. Nebo nám taky doteky nejsou vůbec příjemné. Ale možná se jen bojíme toho, že bychom se v náruči jiného člověka rozplakali. V bezpečné zóně objetí se před, byť i dobře skrytou, bolestí špatně utíká. A já se moc přimlouvám za to, ať do toho vždycky jdeme, i přes ten počáteční odpor a nedůvěru. Stojí to za to. Nejen proto, že lidé, kteří se druhých dotýkají, bývají zdravější a spokojenější.
Jo a pánové, říká se, že objímání pomáhá i proti potížím s erekcí, tak když už nic jiného, tohle by vás mohlo přesvědčit, nebo ne? ;-)

Když není koho obejmout, stále máme sami sebe

A jestli máte pocit, že nemáte koho obejmout, troufám si nesouhlasit – máte :-). Vždycky totiž můžete obejmout sami sebe. Přijde vám to zvláštní? Tomu rozumím, ale věřte, že bych vám neradila nic, co nefunguje. Je totiž úplně fuk, zda se objímáme s člověkem, plyšákem nebo sami, vždy se nám zvýší hladina oxytocinu. Díky tomu se velmi brzy začneme cítit klidněji a zvyšuje se náš pocit bezpečí.
Za sebe můžu potvrdit, že je to tak. Je mi jedno, jestli si přitáhnu kolena k bradě a obtočím je rukama nebo se hladím rukama, když je mi do breku. Důležité je cítit teplo a mírný tlak příjemného doteku. Zrovna nedávno jsem takhle usínala ve svém vlastním objetí a nestydím se za to. Poprvé jsem se u toho sice cítila zvláštně až hloupě. Teď už mi to hloupé ale vůbec nepřijde, protože zaprvé na mě nikdo nekouká a zadruhé vím, že jsem v té nejlepší společnosti ;-) Zkuste se takhle taky někdy podržet, doslova :-).

Abych vám to pěkně shrnula, ať to nemusíte číst znovu :-). Objetí zvyšuje trpělivost, posiluje imunitní systém, léčí stres a úzkost, buduje sebevědomí, produkuje dopamin (hormon štěstí), je odrazem lásky a podpory, vyvažuje nervový systém, je to emoce beze slov, uvolňuje oxytocin (hormon lásky), zmírňuje bolest v těžkých chvílích.

A teď prosím chytněte pravou rukou levé rameno, levou rukou pravé a nezapomeneme na úsměv :-) Tak jaké to je?

A to je už opravdu vše moji milí, moc vás všechny aspoň virtuálně objímám.

S láskou

Naďa