Co je to oxidační stres
Oxidační stres je stav, při kterém se v těle nachází příliš mnoho volných radikálů a nedostatek antioxidantů, což vede k nerovnováze. Volné radikály vznikají v těle v přirozeném procesu oxidace, nebo je přijímáme zvnějšku. Jsou to vysoce nestabilní a reaktivní molekuly, atomy či skupiny atomů s potenciálně škodlivým účinkem na buňky, tkáně a orgány. Chybí jim elektron a stabilizují se prostřednictvím vytržení elektronu z jiné struktury. Antioxidanty je pomáhají neutralizovat tím, že jim volný elektron předají a tím chrání buňky před jejich vlivem (brání oxidaci).
Jak v těle vznikají volné radikály?
Proměň se ze zimní medvědice v jarní gazelu! 😁
Ráno plná energie, pleť jen září, oblečení ti padne a tělo šlape jako hodinky - Pojď do toho!

- V rámci metabolických pochodů – Neustále se přirozeně tvoří jako vedlejší produkt buněčného metabolismu, především při dýchání a tvorbě energie v mitochondriích. Tento proces je regulován pomocí antioxidantů, ale musí jich být dostatek.
- Z důvodu nezdravé stravy – Strava bohatá na průmyslově zpracované potraviny, rafinované sacharidy a nezdravé tuky (např. fast food, uzeniny, smažená jídla) vede ke zvýšené produkci volných radikálů.
- Nadměrná konzumace alkoholu zvyšuje produkci reaktivních forem kyslíku během detoxikace ethanolu, což může poškozovat jaterní buňky.
- Vlivem toxinů z prostředí – kouř, nečisté ovzduší, UV záření, přepálený tuk, ale i chemie v potravinách.
- Jako důsledek nadměrného stresu, který vede k vyčerpávání antioxidantů a zvýšené hladině volných radikálů vlivem působení stresových hormonů.
- Při zánětech – Volné radikály se zvýšeně uvolňují při imunitních reakcích v rámci boje proti patogenům.
Oxidační stres znamená zátěž pro tělo a může přispět k rozvoji chronických zdravotních potíží a nemocí, jako je cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak, srdeční infarkt, ateroskleróza, problémy s imunitou, chronické záněty, potíže s kůží, předčasné stárnutí pokožky, Parkinsonova či Alzheimerova choroba, nebo nádorové onemocnění.
Proč mít dostatek antioxidantů
Pokud je v těle dostatek antioxidantů, mohou regulovat účinky volných radikálů tak, aby k oxidační zátěži nedocházelo. Antioxidanty umí nejen neutralizovat vliv samotných volných radikálů, kromě toho také pomáhají bránit jejich vzniku.
Dostatečné množství antioxidantů
- chrání buňky před mutacemi a poškozením, zlepšuje jejich schopnost regenerace;
- působí protizánětlivě;
- podporuje správnou činnost imunitního systému;
- pomáhá chránit cévy, srdce a snižuje riziko kardiovaskulárního onemocnění;
- zpomaluje proces stárnutí;
- má pozitivní vliv na zdraví nervového systému a mozku.
Rovnováha mezi volnými radikály a antioxidanty v těle pomáhá udržet naše tělo zdravé, chrání proti poškozování buněk, předčasným projevům stárnutí, podporuje naší kondici a vitalitu, udržuje náš mozek a srdce v dobrém stavu, snižuje riziko vzniku chronických onemocnění. Díky tomu si můžeme lépe užívat života.
Jak mít dostatek antioxidantů
Určitou část vytvoří tělo samo, ale jinak je potřeba jich dostatek přijímat stravou. Pojďme si rozebrat ty nejdůležitější a říct si, ve kterých rostlinných zdrojích se nachází:
- Vitamin C (kyselina askorbová) – je docela nestabilní, po oxidaci už nemůže působit jako antioxidant, nevystavovat světlu, ne příliš vysoká teplota, zelenina, houby, ovoce, česnek, brusinky, černý rybíz, z bylinek tulsí, šípky, ptačinec, kopřiva, pampeliška
- Tokoferoly – patří sem Vitamin E, obsaženy v olejích, ořechách, obilných klíčcích, olejnatých semínkách, ovsu, pohance, sóje, fazolích, z bylinek v kopřivě
- Betakaroteny – mrkev, dýně, kapusta, paprika, špenát, mořské řasy, meruňky, z bylinek šípek, kopřiva, ptačinec
- Koenzym Q10 – sója, celozrnné obilniny (pohanka), brokolice, špenát, mandle, lískové ořechy
- Polyfenoly – ovoce, zelenina, luštěniny, mořské řasy, zelený čaj, ořechy, kurkuma, zázvor, oregano, hřebíček, houby, z bylinek vrbová kůra, heřmánek; patří sem Resveratrol – bobulovité ovoce, víno, kakao, pistácie, z bylinek křídlatka japonská (tinktura z kořene)
Antioxidanty mají bohaté zastoupení v zelenině (kapusta, řepa, brokolice, mrkev, batáty, česnek, cibule), ovoci (třešně, jablka, švestky, borůvky, černý rybíz), rostlinných olejích (včetně olejnatých semínek), celozrnných obilninách (rýže natural, pohanka, oves, quinoa, žito), luštěninách (fazole, cizrna, hrách, čočka, sója), houbách (hlíva ústřičná, shiitake), mořských řasách, ořeších (mandle, vlašské, lískové), koření (bazalka, skořice, kurkuma, hřebíček), bylinkách (šípky, kopřiva, pampeliška, křídlatka, tulsí, ptačinec).
Tyto suroviny na Jíme Jinak používáme denně a vaříme z nich chutná a pestrá jídla, aby nám bylo dobře. Inspirujte se v průvodci Jak začít, Pyramidě zdravé výživy a v našem bohatém receptáři. Pojďte společně s námi svému zdraví naproti!
🌱 PS: Začni svou jarní proměnu!
Probuď energii a uprav jídelníček. Uvidíš, že i na jaře se můžeš cítit skvěle! Začínáme 8 týdenní Jarní očistu. Přidej se do skvělé party - už za pár týdnů uvidíš výsledky.
Komentáře
Já myslela, že křídlatka japonská je vysoce toxická bylina, která ničí svými silicemi kompletně životní prostředí v místě kde se nachází. V jejím porostu se nepřežije žádná jiná travina ani živočich, dokonce zabíjí i půdní organismy. A nakonec, tím že je velice výnosná na nektar, tak stahuje opylovače ostatním květinám, které se tím pádem nerozmnoží a zmizí. A každý řízek této rostliny cca o velikosti 1,5 cm, má 100% zakořenění. Já bych to radši nekonzumovala, ale třeba se mýlím a je toxická jen pro životní prostředí a pro lidi ne.