Permazahrada v únoru (Janka)

Co a jak se u nás seje v únoru

Papriky se sejí brzy, dříve než rajčata. Sejeme je nejlépe do poloviny února za okno do individuálních sadbovačů. Bílé, tenkostěnné papriky určené pro polní pěstování, dávají i profesionální pěstitelé do sadbovače po 2 rostlinách, lépe pak drží stabilitu a často pak proto na záhoně nepotřebují oporu. Já se letos chystám pouze na ty silnostěnné a chci je dát po jedné rostlině. Sice potřebují oporu, ale mám, možná subjektivní, pocit, že budou náročnější na živiny. Tímto způsobem je mohu dát dál od sebe. Dávám je ve sponu minimálně 40, spíše 50 cm (zatímco ty tenkostěnné jen 30 cm). Pro účely sadby lze použít i různé kelímky od jogurtů. Z doby, kdy jsme ještě jedli mléčné výrobky ve velkém, mám spoustu různých velikostí. Papriky mám ráda v kelímcích od jogurtu cca 150 g velkých. Někdo používá jednorázové kelímky od kávy. Pokud máte zdroj a nemusíte je zrovna kupovat, je to určitě dobrá volba pro jejich další použití, než se tedy dostanou do tříděného odpadu.

Bob zahradní je můj letošní velký pokus. Dříve se údajně bob dával do země tzv. “pod sníh”, právě v únoru nebo březnu. Semínek mám pár, asi 30. Rozložím si dávku na dvakrát. Jakmile to půjde, tak polovinu zkusím dát do země kolem poloviny února. Druhou várku si schovám na konec února/začátek března pro případ, že by mi první várka vymrzla. Uvidíme,
co se nakonec osvědčí a jaké bude letos počasí. Kdyby mělo moc mrznout (-10°C), tak místo výsevu raději zamulčuji. Semena budu dávat do jednoho dvojřádku 5 cm hluboko a cca 15 cm od sebe.

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Pór nebo-li pórek je rostlina, kterou si doma také předpěstováváme a to od poloviny února. Ven na záhon se přesazuje, když je rostlina silná přibližně jako tužka. Loni jsem měla sazenice rozhodně slabší, vysadila je na konci dubna a teď vypadá krásně. Nemám letos v plánu jej sklízet, proto nemohu posoudit, jak chutná, ale posuďte sami, mě se rozhodně líbí. Jen jsem nevěděla, že je dobré jej zakrýt, proto je možná napaden vrtalkou pórovou (i na fotce je vidět malá chodbička na vnějších listech. Poctivě tedy zakryji nový záhon. Ten, co jsem sela loni, by měl být vytrvalý a sklízet by se měly mladé odnože. Nevím, zda má smysl ho na příští rok zakrývat. Uvidíme, jak se nakonec rozhodnu. Třeba mi v tom pomohou i vaše komentáře :-)

Cibule zimní sečka mi vyklíčila za 4 dny. Touto zeleninou si chci zajistit dostatek zelené natě hlavně v zimě. Pěstuje se jako pažitka a její nať se seřezává několikrát do roka. Tak uvidíme, jestli to půjde i v zimě :-) Je tedy potřeba první rok ji nechat rozrůst a sílit. O tom, jak se mi to podařilo, budu moci napsat až nejdříve za rok.

Co můžeme sklízet v únoru

O kadeřávku jsem psala v předchozím článku, sklízíme ho celou zimu. Stejně tak růžičkovou kapustu nebo zimní pórek. Psali jste, že i mangold a vodnice přečkají mrazy bez velké újmy. Přišla obleva a já se tedy mohla podívat, jak je na tom náš černý kořen a mrkev. Obě plodiny jsem nechala na záhonku. Mrkev je tedy úplně pidi a ta je zjevně poškozená. Ne nadarmo se schovává do sklepa, že? Černý kořen ale vypadá v pořádku. Dala jsem ho do směsi dušené zeleniny společně s mrkví, petrželí a kapustou.

Plodina měsíce: Dýně

Jinak také tykev obecná, Cucurbita pepo, Cucurbita maxima, Cucurbita moschata)

Dýně, dýně a dýně. Tak to u nás vypadá každý podzim a nejen ten. Dýně s námi žijí v domácnosti celou zimu. Pěstujeme různé odrůdy, tak máme, i přes velmi špatné skladovací podmínky, zásoby přibližně do konce dubna. Jak správně skladovat dýně si přečtěte v tomto článku. My je máme skoro u kamen, ale jinde jsem fakt místo zatím nenašla. To už by pak asi bylo o tom, zda si necháme děti nebo dýně :-) Možná by vydržely i déle, ale více jsem jich nepěstovala. Ráda si od nich dám krátkou přestávku.

Jaké dýně u nás jíme

Dýně olejná jde spolu s nedokonale vyzrálými plody všech ostatních dýni na talíř jako první, jako sezónní podzimní potravina. Poslední špagetovou dýni jsme jedli přibližně na konci listopadu. Byla to zároveň ta, ze které jsem si schovávala semínka. Při vydlabávání byla již některá semena vyklíčená a výhonky zoufale hledaly cestu ven. Hokaido nám vydrží přibližně do konce ledna. Po nich následuje dýně máslová a dýně Sweet meat Oregon Homestead. Tu poslední vyšlechtila z dýně Sweet meat americká šlechtitelka z Oregonu Carol Deppe. Mimochodem, koho zajímá soběstačnost, “povinnou literaturou” jsou její dvě knihy Nezdolný zahradník a Tao zeleninové zahrady! Odrůda této dýně má menší množství semen a velkou, sladkou dužninu. Skladovatelnost je velmi dlouhá, v dobrých podmínkách prý až do nové sezóny. Jde o šedozelenou dýni, po rozkrojení je však krásně sytě oranžová. Vyroste 5 -10 kg velká, proto, když jí nakrojíme, máme týden dýňové hody! Na záhonku ji ale musíte nechat opravdu hodně místa. Zajímavá a důležitá informace k této odrůdě je také to, že ji Carol zapojila do iniciativy tzv. “otevřeného osiva” (Open Source Seed Initiative). Zjednodušeně lze tedy říci, že ji můžete pěstovat, schovávat si semena, množit, používat pro šlechtění pro vlastní, ale i komerční účely, a to pod podmínkou, že si ji nenecháte patentovat nebo opatřovat jinou právní ochranou. Je to zkrátka odrůda, kterou Carol věnovala lidstvu!

Jak si uchovat osivo

Právě mi došly hokaida, proto se vrhám na tuto úžasnou oregonskou dýni. Chci s vámi sdílet rozkrojení a uchovávání semen z té letošní první! V létě jsem ji ručně opýlila a abych si to nepopletla, při sklizni jsem ji označila. Slupka se u této dýně stejně nejí, tak jsem použila lihový fix. Výjimečně ji tedy vyhodím a ani nepoužiji do vývaru. Po rozkrojení se semena vydlabou, ručně a pak na sítku se očistí a propláchnou od zbytku dužniny. Čistá semena se dají sušit. Teplota sušení by neměla přesáhnout 35°C, bohatě tedy stačí na topení nebo jen tak na vzduchu, záleží jak moc u vás topíte :-). Já to dělám v sušičce na ovoce a zeleninu. Usušená semena by se měla skladovat jako všechna semena, ideálně ve vzduchotěsné nádobě, v chladu a temnu. Třeba někde ve spíži.

Když jsou semena opravdu dobře vysušená, je možné je skladovat v mrazničce. Podrží si klíčivost mnohem déle. Předtím, než je vložím do mrazničky, dám je do malých ziplock sáčků, které se dají koupit běžně v domácích potřebách. Do každého sáčku dám takové množství semen, které by mělo stačit na jednu  sezónu. Pokud budu chtít některý rok pěstovat více rostlin, než jsem teď plánovala, jednoduše vytáhnu víc pytlíčků. Vše samozřejmě popíšu, ať si  nezasadím třeba cuketu místo dýně! S mrazničkou zatím experimentuji, teprve letos se uvidí, zda semena vyklíčí. Nedávno jsem je kontrolovala a mechanicky poškozená nebyla.

A co vy? Už na Vás také fouklo jaro?

Janka

Zdroj:
http://gengel.cz/
Nezdolný zahradník, Carol Deppe, ISBN 978-80-7436-071-8
https://osseeds.org/about/