Pěstujeme radost

Léto a radost

Všichni stojíme o to prožívat radost. V letním období to jde přirozeně snáz. Je to tím, že sama příroda nás k tomu inspiruje a vybízí svou živelnou energií – všude okolo nás to kvete, roste, vše se zelená, stromy a rostliny plodí, včelky bzučí, ptáci prozpěvují. Vidíme zde pestrost a hojnost. Dny jsou dlouhé, teplé, vyzývají nás k delšímu pobytu venku, rozmanitosti pohybu a aktivit, pěstování a navazování vztahů. Mnohem snáz se umíme otevřít a naplno prožít emoci radosti. V rámci elementu oheň se radost považuje za hlavní emoci, která dělá dobře našemu srdci a tenkému střevu. Lépe se nám tím pádem tráví a naše těla jsou kvalitněji vyživována. V srdci je dle čínské medicíny sídlo naší duše a naší intuice. A naše duše miluje zažívat radostné pocity. Pojďme si to více rozebrat, abychom věděli, jak tyto pocity v sobě objevovat a podporovat.

Co v nás vyvolává radost?

Radost jako emoci lze vnímat ve dvou rovinách – jedna rovina, kterou bych spíš nazvala pocitem štěstí, je pocit, když se nám něco povede, když prožijeme příjemný čas s blízkými lidmi, když si dáme chutné jídlo. Každý si tam dosadí to své. 

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Druhá rovina je obecný pocit radosti ze života. Taková kotva, kdy cítíme, že nás život baví, že jsme na tom správném místě ve svém životě nebo k němu směrujeme. Jsme přitom vděční za to, co máme a s důvěrou se otevíráme novým příležitostem a možnostem.

Jak je možné do svého života vlákat víc radosti? Chce to každodenní péči. Ukážeme si několik technik, jak v sobě můžeme tento pocit probouzet a také si ho uchovat. 

Vizualizace

Můžeme na to jít pomocí prožívaných představ neboli vizualizací. Představme si nyní semínka, která s láskou zasadíme do zdravé půdy a každý den je chodíme zalévat a podle potřeby přihnojovat, necháme je laskat slunečními paprsky. Ze semínka začnou růst rostlinky, později se rozkvetou a těší nás svojí krásou. Je radost na ně pohledět, cítit jejich vůni, vidět jejich bujarý život. Stejně tak můžeme v mysli zasadit semínka radosti a každý den tak tuto v sobě tuto emoci podporovat, nechat vzkvétat a zároveň o ní pečovat. Ptejme se sami sebe –zalil(a) jsem dnes svou rostlinku radosti?

Další možností je vizualizace otevření srdce a proudění radosti. Tato technika pomáhá i celkovému zklidnění skrze aktivaci parasympatiku. Dáme si ruku na srdce, dýcháme klidným a prohloubeným dechem směrem do břicha a pánve. Přitom si představujeme, jak s nádechem vdechujeme radost (či jinou pozitivní emoci), která putuje od srdce ke všem našim buňkám. S výdechem z nás odchází to, co už nepotřebujeme.

Ladíme se na vděčnost

Často se mluví o tom, že bychom měli vyjadřovat vděčnost. Je potřeba porozumět proč a ten opravdový pocit prožít. Proč je tedy skvělé pěstovat vděčnost? Pokud se zaplavujeme pocitem vděčnosti, tak v nás bude růst i pocit radosti, tyto dva prožitky jsou totiž úzce propojené. A jak v sobě pěstovat vděčnost a vydržet u toho? Nejlépe pomocí rituálů – ráno či večer si budeme opakovat, za co jsme právě ten den vděční. Zkusme se do toho pocitu vžít a nechat v sobě rozlévat pocit naplnění a vnitřní láskyplné energie. Ideální je si založit svůj osobní deník vděčnosti, kam si to každý den budeme zapisovat a tím ten pocit v sobě umocňovat. Pokud takto začneme nebo ukončíme den, tak si krásně v sobě naladíme laskavou a radostnou energii, která v nás bude dál proudit. A s touto energií vstát nebo usínat je léčivé pro nás i pro naše okolí. 

Žijeme v souladu se sebou

Radost ze života v sobě podpoříme tím, že se přibližujeme svému poslání – to, že žijeme život skrz své vášně a dary. K tomu potřebujeme více znát sami sebe. Znát, co nám dělá dobře a co nám jde celkem snadno, takřka od dětství. Tady je důležitým momentem i sebeláska. Ta nám dovolí hlouběji a s laskavostí nahlížet do našeho nitra a nenechat se užírat zdánlivými nezdary. 

Radost z vnějšku

Radost si můžeme udělat samozřejmě i z vnějšku. Určitě stojí za to si dělat i drobné radosti. Pocit, který nám to přinese, pak v sobě můžeme dál podporovat a co nejdéle se vést na jeho vlně. Stává se, že lidé na sebe ve shonu denních povinností zapomínají a vlastně ani neví nebo nepřemýšlí o tom, co by jim udělalo radost. Případně tu radost už neumí moc prožít. Jsou tím vlastně určitým způsobem odpojení od svého srdce. Můžeme začít tím, že se během dne na chvilku zastavíme, vyjdeme ze své hlavy a pomyslně se zeptáme svého srdce, co by mu mohlo udělat radost. Pomáhá se i každý den na něco, byť drobného, těšit. 

Když je radosti méně

Jsou ale chvíle či období, kdy člověk nevidí důvod k radosti – buď aktuálně prožívá nepříjemné životní okamžiky nebo se v myšlenkách zabývá minulými špatnými prožitky či obavami o budoucnost. I přesto, že u něj momentálně převládá smutek, pocit zmaru nebo vztek, měla by v srdci být stále jakási radostná esence. Pocit vděčnosti a radosti ze života, pocit, který nás drží nad vodou a dává nám sílu jít dál. 

Radost nám může kazit chronický stres, který udržuje tělo a mysl ve stavu napětí. Z propojení mysli a těla se stane jakýsi stereotyp a tělo reaguje v naučených vzorcích. Jakmile se spustí negativní myšlenka, reaguje na to naše tělo spojenými emocemi a pocity, je zaplaveno stresovými hormony. Pokud toto trvá dlouho či intenzivně, tak nás to začne vyčerpávat. Na pocit radosti a s ním spojené reakce těla není pak prostor. Někdy není lehké tyto stereotypní spoje rozpojit. Jednou z možností jsou meditace, dále pak vědomá práce s myslí a dechem. 

Jak vy sami pěstujete radost? Těším se na komentáře a sdílení.