Příběh ze Sázavy (Jarda, 50 let)

Úžasný den v Sázavě

4.2.2023

Je 3:40 hod. ráno a mě probudí zpívající radioamatérská anténa na zábradlí v obýváku, venku je nárazový vítr 108 km/h, tak už jsem neusnul. Dám si ledovou sprchu a uvařím pro sebe a ženu snídani. Dnes pojede poprvé na závody se mnou, dnes pojedeme do Sázavy. Cesta až na jeden padlý strom proběhla dobře.

Po půl desáté jsme v Sázavě a já čekám na Tygří tým, který dorazil po pár desítkách minut. Otužilci v Sázavě pro nás připraví parádní raut. Čím dál tím více se závody stávají i společenskou událostí, setkáním přátel od té naší “ledové” vody. Mám z toho radost a je mi vždy na těchto setkáních moc dobře. Dnes nás poplave sedm – šest tygrů a jedna tygřice.
Nálada je skvělá a užíváme si po cestě k vodě spoustu srandy. Blíží se poledne, tak se jdeme přestrojit a pak už honem na startovní pozice. Dnes to parádně teče, to bude jízda, voda má 2,5°C, vzduch 1,5°C, poplavu trať 500 m.

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Čekám na příchod rozhodčího po vyslechnutí instrukcí jdu do plavek. Těsně před startem přichází Eva s manželem Romanem a dcerami Markétou a Karolínou. Známe se zatím cca 3 roky jen z internetu, je to skvostné překvapení. Holky mají transparenty s nápisem Jarda, jsem maximálně dojat. Najednou na mě volá moje žena, že už budu startovat. Rychle nasazuji brýle a trochu pomotám gumičku. Na břehu do vody plynule vklouznu až po prsa. Holky na břehu mávají transparenty, rychle je pozdravím zdviženými palci, pak se ozve zvuk píšťalky. Slyším jak skandují: “Jarda, Jarda!” To mi dodá neskutečnou morální sílu. Stává se zázrak, tentokrát nořím hlavu do vody ihned na startu a vyrážím poměrně rychlým tempem v parádním tobogánovém proudu. Jedu si to svoje jen nádech, výdech splynutí, vše se míhá až neskutečně rychle, na žádné myšlenky a korekce stylu v tomto proudu není čas. I přes špunty v uších slyším stále ze břehu mé jméno, Eva s holkami si téměř vyřvaly hlasivky. Takovouto podporu jsem dosud na žádných závodech nezažil. Vidím časovou bránu a rozhoduji se pro jistotu opustit hlavní proud i za cenu určité časové ztráty. V cíli bych se pak k bráně už nemusel dostat a to by byla škoda. Tempo za tempem se blíží vysněný cíl, zvyšuji tempo a tentokrát v té rychlosti chlad téměř nevnímám. Jsem v cíli, kde mi moje žena dělá skvělé emotivní fotky s tygrem Richardem. Richard mě předběhne na schodech a následně mi podává ruku a pomáhá nahoru, pak se spontánně obejmeme. Jsem maximálně dojat. Rychle se pozdravím s Evou a celou její rodinou a pak honem do šatny do tepla a na zasloužený oběd.

Po obědě mám důležitou schůzku u Evy doma, kde jsme se ženou přijati s otevřeným srdcem jako dávní přátelé. 🙏 Máme zde úžasné pohoštění, které mě plně inspiruje, že v tom mém vaření to časem půjde ještě mnohem lépe. Dokonce, jako čajomilec, dostanu krásný tématický dárek. Dcera Karolínka mi namaluje krásný diplom. Diplom je symbolicky za 1.místo. Jen na vysvětlenou, byl jsem cca 5. odzadu, ale to je úplně jedno, pro mě je důležité doplavat do cíle, vše ostatní už je jen příjemným bonusem. A tak mám tentokrát ze závodů diplomy dva.
Z této schůzky vznikl dokonce rozhovor, který můžete vidět na Jíme Jinak.
Cesta domů je poměrně náročná, moc jsem nespal, plaval v ledové vodě a užil si roky slibovanou návštěvu. Párkrát jsem si i s navigací špatně zajel a nakonec před 23. hodinou trefím domov a už hurá do postele.

Byl to velmi náročný, ale krásný den, jsem opět plně inspirován a motivován, díky Evě a celé její úžasné rodině 💓
Miluji vodu a následně i miluji život a je úplně jedno jestli vařím, plavu nebo jsem venku se svým staffbullem Rockym. Důležité je mít ze všeho radost, to je totiž ta cesta, po které chci jít dál a dál.

Příběh o tom, že voda je krásná, ale chyby neodpouští

11.2.2023

Je kolem páté hodiny ranní a já se pomalu probouzím. Dnes mě asi čeká opravdu náročný den. Navštívím ledovou sprchu a pod tekoucí vodou přemýšlím… pustí mě dnes Svratka v Brně k sobě?

Dnes jedu s tygrem Pepou a jeho paní Maruškou, dojedu jen k Pepovi a pak se už povezu. Cesta ubíhá za velmi intenzivního přemýšlení, zda nezkrátíme trať. Nakonec se rozhodneme, že se o to pokusíme a necháme si původní. Jednou to přijít muselo a když si to nezkusíme, tak to nebudeme nikdy vědět. Pak si začínám číst oblíbenou knihu a po chvíli mi začnou do hlavy chodit obrazy tratě a vždy jen první část okruhu. Tohle se mi nestává, většinou přemýšlím o trati až na místě. Za chvilku to přijde znovu a zase jen 1. část, něco je dnes jinak a já nevím co…

Kolem půl jedenácté jsme na místě, jdeme se podívat k vodě a pak po registraci do auta pro zbytek věcí. Ochutnáme místní kuchyni. Otužilci z Fidesu napekli výborné sladké záležitosti. Objevuje se tygr Richard a má pro nás úžasné překvapení – vlajku Metujských tygrů. Máme z toho radost a venku se s ní musíme hned vyfotit 🙏

Pomalu se blíží čas startu, pokouším se načíst vodu, ale dnes mi to nejde, tak to radši nechám být. Poplavu 500 m trať, poprvé ve vodě 1,6°C, vzduch má -1°C. Co to se mnou udělá, to zatím vůbec netuším. Rozhodčí svolává naši rozplavbu, kontroluje čísla a jde se na to.

Lezu do vody a sunu se pomalu do startovního pole, pár sekund a ozývá se hvizd píšťalky. Hlavně se musím krotit, poslední dobou vždy přepálím začátek. Hladina se rozvlní a já zkouším dát hlavu do vody, tentokrát mi to nejde a já nevím proč, něco je dnes jinak…
Postupně se dostávám k bójce na 125 m, obeplavu ji a sláva, hlava se noří a já nabírám pomalu pravidelný rytmus. Tělo je v rámci možností zatím funkční. Blížím se k časové bráně a čeká mě dalších 250 m, říkám si, když udržím tohle tempo, tak by to mohlo do cíle dopadnout. Zhruba po odplavaných 300 metrech přestávám cítit ruce až k zápěstí. No nazdar, objevují se parádní hrábě… Vím, že s tím plavat dokážu, ale po dalších 50 m to začíná odcházet až k loktům. Jsem před bójkou na 375 m, Petr Tűrkott se mě snaží povzbudit, pozastavuje se a volá na mě: “Jardo, zaber!”
Opravdu se pokouším, ale nejde to. Obeplavu bójku do cíle chybí 125 m a já začínám vidět rozmazanou časovou bránu. Myslel jsem, že se mi mlží brýle, ale pak mi došlo, že to je blbost, včera jsem si je ošetřoval. Skoro zastavuji a soustředím se už jen na dýchání. Po chvíli se zrak zlepší, ještě že je ten dech tak léčivý. Tělo mi hlásí problém a záložní palivo je zcela spotřebováno. Finiš do cíle se nekoná. Udržuji se nějak na hladině, ruce už dávno odešly a nohy se snaží zachránit, co se dá. Párkrát se pokusím dát hlavu zpět do vody do splývání. Nejde to… Přesáhl jsem určitý bod, kdy už tělo přešlo do úsporného režimu. Časová brána je cca 75 m daleko, to už musím vydržet a s vypětím posledních sil jsem v cíli. Petr na mě čeká a říká: “Jardo, pojď.”, odpovídám mu: “Petře, to bylo tentokrát tak drsný, já jsem úplně v háji”.

Vylézám na molo a snažím se trefit nohy do kroksů, nejde mi to. Přiběhne nějaká paní a zapře mi kroksy svými botami. Hurá, podařilo se mi obout. Stoupám po schodech na břeh a tentokrát nezářím štěstím, ale pociťuji obrovskou vděčnost, že se stal zázrak a já v tomto stavu doplaval do cíle.

Na břehu se vyfotíme s tygry a pak se poněkud dlouho ve stanu přestrojuji. Už poměrně vibruji a tak musím být opatrný, než se vrátí koordinovanost pohybů. Nalévám si čaj oblíbený Honeybush s medem. Už je dobře, jsem skoro oblečený a mám další poněkud tvrdou zkušenost, se kterou teď budu dále pracovat.
Oficiální výsledky budou asi v pondělí, zatím jsem předposlední a strávil jsem tam ve vodě 1,6°C 16 min 46 sekund.
No nedá se nic dělat, budu trénovat dál a dál a možná jednou, až se zase odvážím plavat ve vodě pod 2°C 500 m trať, tak třeba nedostanu tak za uši, jako dnes.

Je to úžasný sport s mnoha benefity, ale stává se, že to občas člověku nesedne. Sice mám momentálně tréninkově něco naplaváno, ale ne za takový dlouhý čas v takovéto vodě.
Příští týden na závody nejedu, jezdil jsem teď 1,5 měsíce v kuse, tak si dám lehkou pauzu, no a pak, když tomu okolnosti budou nakloněny, to zkusím znovu… 💓

Děkuji Všem za úžasnou podporu a Marušce za skvělé startovní video a fotky 🙏

Tak zase někdy, někde a ať Vám to Všem plave 🏊‍♀️💓

S láskou “Váš” Jarda 🙏