Prvně se nezaobírám svou váhou (Jana, 56 let)

Letos v létě jsem sotva lezla

Jsem 56 letá ženská, čerstvá babička roční vnučky! Stále ještě v pracovním procesu. Ale babičkovství jsem si nikdy nehodlala odepřít. Milovala jsem odjakživa malý děti a tu svou vnučku teprve! Jak říkám, je to moje velká láska na stará kolena! A tak jsem již od jejího narození aktivní babča! Co se hlídání týče! Jinak moc aktivní nejsem. Jsem dost obézní, po prodělané borelióze, která přešla přes snahu lékařů v chronickou. S tím bohužel souvisí artróza všech kloubů, na které si jen vzpomenete  Také mám určité neurologické bolesti. Od mládí astma a k tloušťce se přidal vysoký tlak.No takže zdravotně žádná sláva. Jenže před boreliózou jsem i s vyšší váhou trochu sportovala (kolo, pěší výlety, občas jóga). Ale po ní už jsem to nezvládala a začla nabírat ještě víc. Do toho se vše zhoršilo a přidaly se další potíže s menopauzou.
Zkrátka letos v létě už jsem sotva lezla a s kočárkem jezdila jen tam, kde byly lavičky. A hlídání lezoucí a čiperné vnučky mě vždy tak vyřídilo, že abych mohla jakžtakž fungovat, cpala jsem se Ibalginama o stošest. 

Vydietila jsem si 30 kg nadváhy

Né že bych se nikdy nepokoušela zhubnout! Vyzkoušela jsem spoustu věcí a i zhubla! Třeba i 16 kg! Ale to mě vydrželo maximálně půl roku a jojo bylo tady! A tak jsem si za zhruba 10 let vydietila 30 kg nadváhy! Na té fotce slavíme narození vnučky – mám 55 let a něco přes 110 kg. Letos v září jsem věděla, že musím něco se sebou udělat, nebo tady s těma mýma holkama dlouho nebudu a akorát jim zkomplikuju život.
Jenže co teď? Vždyť o zdravé stravě a správném hubnutí bych mohla přednášet! Ale v praxi jsem vydržela 3 měsíce a zhubla i těch 16 kg, ale pak už nemohla dál! Buď nějaký stres nebo prostě nechuť se pořád hlídat a do půl roka až roka bylo zpátky 16 kg a jako bonus ještě další navíc! A kolem sebe zase hlásit, že nejím, takže si oběd, dortík apod. nedám. Už po kolikáté..?? To už mě unavovalo… Já si prostě přestala věřit, že to vůbec kdy dokážu. Tohle uvědomění si mě uvrhlo do děsný depky. Takže co s tím?? Aspoň něco kvůli zvýšenému tlaku a obecnému ozdravění…jenže běžte někam pro radu k odborníkovi, když vám hned nasadí dietu! No to umím taky!!

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Jíme Jinak se mi nejdřív vůbec nelíbilo

A tak jsem koukala a listovala netem, až na mě koukla upoutávka Jíme Jinak! A jé, vegetariáni, jsem si říkala, a jedí ňáký hnusný tofu a cpou se cizrnou (ble..) Nesnášim čočku a budu jíst tohle! Jéžiš a jako bez mlíka?! Bez brambor!? Bez sýrů!? A masa??? No to prostě nedám!! To je horší než tukožroutská dieta!  :-) Že bych měla přestat jíst sladké, s tím jsem byla nějak smířená, to jediný mi bylo jasný. A taky to, že tohle prostě nedám a stránky jsem opustila. Jenže servery vám začnou stále nabízet to, co už jste jednou zkoukla, a tak za pár dní to na mě vyskočilo zas! Akorát to byl váš příběh! To mě coby bývalou zdravotní sestru zaujalo a četla jsem dál! Tu noc jsem snad přečetla všechny vaše příběhy!!
A co mě prostě přesvědčilo? Vaše nehorázné nadšení!!! Vaše výsledky! Ale né shozených kil, ale pocitů dobré nálady, energie, vyřešení starých bolestí a neduhů, když teda pominu zázraky viz vyléčené vážné nemoci apod. A taky to, kdy už ty změny cítíte!! Přišlo mi nemyslitelné, aby to bylo už po týdnu!! Čekala bych za rok, dva..

Pustila jsem se do toho pěkně z ostra

A tak jsem si řekla, Jano, to musíš zkusit! Za to nic nedáš! Prostě to nadšení a energie do mě vlítla už jen váma všema, ani jsem ještě nezačala! A teda že já jsem v těhle věcech spíš nedůvěřivá! Jenže z těch příběhů sálalo nadšení a opravdová radost i překvapení nad sebou i rychlostí fungování po mnohdy letitých stresech a trablích! Jak já děsně chtěla honem taky začít!
A protože jsem beran, tak žádné pomalu začít polívčičkou! Ne, já hned naostro! Jenže v podstatě jsem neměla co vařit! Maso, vejce,s větlé těstoviny…to jsem doma měla, jenže to už jsem nechtěla! Tak jsem udělala nákup. Všechny ty luštěniny, obilí a zeleninu jsem ani neměla kam pořádně dát! Vývary umím, ale co to ostatní? Jak s oblibou říkám, cizrna pro mě bylo málem sprostý slovo!A když jsem z ní prvně uvařila humus, málem jsem se zbláznila nadšením! Mě to všechno tak chutná!! A baví vařit!!
Teda vaření a pečení mě už chytlo dávno, ale že tak nadšeně budu vařit fazole a z nich “paštiku”, nebo něco, co jsem ani neznala, co se pod názvem skrývá?! Tak to by mě ani v nejdivočejším snu nenapadlo!

Do týdne mě zavalila nakažlivá euforie

No a po týdnu mého nesmělého (asi ani ne vždy dokonalého ale nadšeného) vaření dle JJ, bylo mé psyché na vlnách až nepřirozené euforie! Až jsem si říkala,aby tu čočku kvůli mě nezařadili “odborníci” mezi opiáty!
No a začala jsem o tom vyprávět dceři a také jako správná babička nosila ochutnávat. A taky trochu (nenápadně) předhazovat dceři příběhy, odborné věci a že by to ta naše začínající malá strávnice měla dostávat taky a začala dělat jídlo tak, aby i ona to mohla! No o ní mluvit nebudu…mňam je pro ni i rybí tuk :-)
Ale ta moje dospělá dceruška byla nadšená! Pravda, taky měla obavy, že polívku ráno rozhodně nedá. “A bez kafe s mlíkem taky nemůžu být! Co už bych pak v tom životě měla?!”  No co asi! Radost z toho života!! A tak se i stalo! Že by pohádka? Ne moji milí, to jen to správný žrádýlko! A sranda je, že moje máma (prababička) je z mého 3 týdenního nadšení už taky zvědavá! Jako že by něco z toho zkusila. Prý pošli mi recept. A můj masožravý bratr sice nehodlá nic měnit, ale o “mojí paštice” pěl ódy 14 dní! 

Po třech týdnech cítím zlepšení ve všech směrech

A zajímá vás co já? Po 3 týdnech naprostého “žraní ” :-) jídel dle JJ mám 3,5 kg a 5 cm přes břicho dole!!! Jsem vitálnější, zlepšilo se mi od každého trochu a lépe usínám, po jídle ráno necítím takovou divnou slabost jako dřív, moje artróza nebolí tolik, abych musela použít analgetika. Já jsem míň zahleněná, pravidelná stolice. Ještě není vše v pořádku, ale cítím ve všech ohledech posun k lepšímu!! Nechci být fanatická, ale dokonce mi začal léta úrazem rozdvojený nehet opět růst zacelený bez známek praskliny.
Obě máme s dcerou výsledky! Dcera má lepší pleť (ona je zas hodnĕ štíhlá) a je trpělivější a spokojenější se životem. A já jsem šťastná, že se shodnem a že takhle bude jíst i má maličká vnučka. Na bez cukru jsme s dcerou byly zajedno od narozeni, je naštěstí plně kojená do 8 měs. a pak s příkrmama…na doporučení už v porodnici, a pak ten reklamní dril, jak jsou zdravé a výborné. Obě jsem bohužel neuchránila podzimní viróze, jsou pozadu s jídelníčkem o 14 dní! Ale já dříve vše chytla a dnes (po 3,5 týdnech na JJ) jsem hlídala a pohybovala se v semeništi bacilů a nákazy a držím! Tak nádhera!! Touhle dobou jsem brávala antibiotika na zánět průdušek! Letos nic! Tak doufám že to vydrží!
A teda fakt nelituju! Přihlásila jsem se po 14 dnech do Klubu Jíme Jinak a na Podzimní detox, páč mě totálně štvalo, že nemůžu ke všem receptům a na detox, abych se naučila péct cukroví JJ, protože je mi jasné, že bude úžasnější než moje dřívější úžasné cukroví! Já totiž miluju Vánoce a pečení a cukrátka.
A co mě na JJ takt děsně baví? Všechno a všichni!! “Holky” a i “kluci” ve skupině na FB dávají úžasné rady a zkušenosti, je s nima sranda a ještě jsou nadšení z úspěchu druhých. A když si nevíte rady, oni vás zahrnou pomocí!! To není až tak běžné a na netu už vůbec! Že by to bylo tou cizrnou??!! :-)

Pořádně se najím a hubnu!

Jako jsou i věci, co mi nejedou, ale spíš si myslím, že je neumím pořádně udělat. A pro ty nový nevěřící Tomáše: Nebojte se a fakt to zkuste, stačí pár dní! A nemusíte se hned zásobovat specialitama, ale vybodněte se na mlíko a spol., cukr, bílou mouku a na pár dní i maso a přidejte zeleninu a luštěniny a uvidíte, co to s váma udělá! Já, milovnice mléka, sladkostí a masa, jsem je oželela a přišla na chuť všem těm cizrnám a obilí! A dělá mě to šťastnou a zdravější! Jsem teprv na začátku  a rozhodně vím, že nemám v sobě ten pocit jako při dietě: Až zhubnu, tak se pořádně najím! Já se pořádně najím už teď a stejně hubnu!! Není to skvělé!! Pro mě ano!!!
Co píšu, není nadsázka! Já se prvně nezaobírám svou váhou! Prvně se dokážu vážit jen jednou týdně. Při dietách jsem každé ráno visela očima na váze. A běda bylo-li tam o pár deka víc než den před! A jak je duši a tělu mě nebralo! Prvně mě nadchává radost a energie co mám! Kdybych už měla i zdravější schránku, měla bych chuť snad i v 6 ráno po polévce mýt okna!! Jak říká dcera: I v autobuse!!🤣
A máme i zkušenost s plánovaným odklonem k něčemu, co nám pocitově hodně chybí! Dcera sladké a kávu a já maso. No, jednou jsme “zhřešily” bez výčitek a fakt plánovaně! Jenže druhý den, hned od rána blbá nálada bez důvodu, mě hned bolela noha a dceři se zhoršila pleť! Za jeden den!!! No obě jsme se shodly, že to už nezopakujem. Prostě nám to nestojí za to!
A není to jako: “Fajn, tak 14 dní to vydržím a pak se uvidí”. Já mám v sobě takové vnitřní přesvědčení, že už to blbě nechci. A to vnitřní přesvědčení, ta sebejistota, že to dělám správně, mě pak drží a nedokáže mě rozkolísat, když by do mě někdo ryl! (vápník v mléce apod.) Ale nebylo to hned! Po prvním týdnu jsem si tak jistá nebyla. Né, že bych nevěřila JJ, já nevěřila sobě!! A to jsem pak ty útoky zažila: “Nojo, zase ňáká nová móda,” moje máma, kámoška. Ale zas byly rády, že se sebou aspoň něco dělám!

Prostě tím žijeme

Jsem totiž den ode dne nadšenější a šokuju sama sebe! S dcerou se strašně nasmějeme, jak jsme skoro posedlé a děsně řešíme obilí a ty zvláštní (pro nás) názvy, místo hadrů a šminek! Dcera, která doteď nesnášela vaření a ráda si přispala (pokud jí to mimino dovolilo), teď vstává dřív než to mrně a klohní sobě a mužíčkovi ranní polívčičku!! A máme další “boží” téma k našim dlouhým hovorům a zprávám. No prostě tím žijem! A to díky vám, která to krásně vysvětlíte a někdy zodpovíte i otázky, které nás ještě ani nenapadly! No, jak jste někde řekla, ještě máme ty zahleněné mozky…:-)

Milá Evičko, musím vám hrozně moc poděkovat, že jste!! Že se o své tvrdě nabyté zkušenosti vůbec dělíte, a že jste tomu navíc vtiskla odbornou formu a tudíž to nevyznívá (jak říkala jedna paní z JJ)
jako že jsme ňáká pochybná sekta..to mě moc rozesmálo! Protože já se musím brzdit, abych jako sektářka nepůsobila :-) Dík, že se s váma můžeme potkávat na webu a že se o nás staráte. Díky za nové recepty a výhody pro členy Klubu! A že už cizrna není pro mě sprosté slovo :-))

Jana s dcerou a vnučkou

PS: Tak už se s holkama těšíme, že nás v Podzimním detoxu nepustíte ze řetězu!! A za to vám fakt díky!!!

PS2: Ještě jsem vám chtěla říct, že jste mě “dohnala” k další mojí premiéře!! Moje první selfí!! No já se zas nasmála!! Podrobnosti vynechám..😅 Prostě jsem nenašla fotku, kde bych se neschovávala za strom, jiné lidi apod., takže by se těžko ořezávalo, abych tam měla pohromadě minimálně obě oči a nos 🤣