Co jsme jedli
Protože jsem chtěla svůj pobyt ve Švédsku pojmout co nejvíc lowcostově a protože Švédsko není nejlevněší země, chtěla jsem si vzít co nejvíce zásob z domova. Musela jsem to ale vymyslet zároveň s ohledem na omezený prostor v krosnách.
Snídaně jsem vyřešila miso polévkou od Kojibakers. Na celý týden mi v pohodě vystačila 1 sklenička a ještě jsem si zbytek na 1 porci přivezla zpátky domů. Její obsah jsem přendala do plastového uzavíratelného kelímku, aby to jednak bylo lehčí a jednak aby se sklo cestou nerozbilo. K tomu jsem si přibalila do uzavíratelného sáčku ovesné vločky, které jsem si do polévky přidávala, aby byla vydatnější a měla jsem na celý týden zajištěnou luxusní snídani. Ani mi nevadilo, že snídám každé ráno to samé, nová příchuť „středomořská“ mě nadchla a za ten týden se mi nestačila přejíst. Polévka je trvanlivá, za celý týden se jí i bez uložení v lednici nic nestalo.
Určitě je to na cesty a pobyt v přírodě skvělé řešení a jestli jste členy Klubu Jíme Jinak, můžete si je pořídit s pěknou slevou.
Na jídlo během dne jsem si s sebou z Čech vzala semínkový chleba z DM drogerie, k tomu měl inspirovala Péťa Světýlko ve svém cestopisu o cestě do Anglie. K němu moji oblíbenou paštiku Patifu, občas jsem si v supermarketu koupila třeba řepový salát, který tedy byl plný majonézy, ale strašně mi chutnal. :-D Také jsme si kupovali čerstvou zeleninu.
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to
Večeře jsme si připravovali vždycky na našem tábořišti a já jsem si s sebou pořídila outdoorové jídlo Travellunch od e-shopu www.6c.cz, kde rovněž Klubáci mají krásnou slevu. V nabídce jsou i vegetariánská jídla, já jsem ochutnala jak ta, tak klasická a všechna mi neskutečně chutnala. Každý den jsem se těšila, až si uvařím a ochutnám další. Jejich výhodou je skladnost a nízká hmotnost, jídla se jen v pytlíku, ve kterém jsou, zalijí horkou vodou, nechají 10 minut stát a máte uvařeno. Letos o prázdninách je využil i můj syn na svých trecích po Šumavě a Krkonoších a i on byl nadšen. Jídla jsou bez konzervantů. skvěle dochucená, necítíte z nich takovou tu umělou příchuť, jako u běžných instantních jídel, jsou výživově hodnotná a opravdu zasytí. To potvrdil i můj syn a to je jeho výdej energie na trecích mnohonásobně vyšší než můj.
Protože dovolená je i o hřešení, ani já jsem v tomto nezůstala pozadu. Jeden den jsem si dala pizzu, jiný den nudle s kuřetem v asijském bistru. V restauraci u vodopádu Tännforsen jsem neodolala a dala si ke kávě švédský dezert, čokoládovou kouli chokladbollar. Tyto koule jsou vyrobené z ovesných vloček, másla, cukru, kakaa a černé kávy, jsou zpravidla obalené v kokosu a jsou skvělé. Pokud byste jeli do Švédska a chtěli je ochutnat, doporučuji pořídit si je v supermarketu. Zatímco v restauraci jsem za 1 ks zaplatila 35 SEK, v supermarketu stálo balení 6 ks 25 SEK. No, občas je třeba si vyhodit z kopýtka. :-D
Jinak obecně je ve švédských restauracích dost draho. Pokud nenatrefíte na levnější obědové menu, vyjde vás jídlo v přepočtu minimálně na 350 Kč, často i mnohem více. Tady mě možná někdo znalejší opraví, my jsme v restauracích nejedli, tak sdílím jen zkušenost, co jsem tak ve městech okoukla. Pizza i čína v bistrech nás vyšly na cca 250 Kč.
Ještě bych dodala, že všude, opravdu úplně všude, se platí kartou a pokud se do Švédska vypravíte, určitě si neměňte peníze za švédské koruny, hotovost tu jen velmi těžko udáte.
Švédsko – ráj trempů
Švédsko podporuje vztah lidí k přírodě a stanování je tu povoleno takřka všude, samozřejmě kromě soukromých pozemků a zvlášť chráněných míst. K dispozici je spousta přístřešků a ohnišť, často s připraveným suchým dřevem. Všude je pořádek, nikde jsme nenarazili na rozházené odpadky, jako to bohužel známe z našich krajin.
Je to samozřejmě hlavně o lidech, ale určitě má na tom svůj velký podíl i fakt, že pet lahve a plechovky od nápojů jsou tu zálohované. Doufám, že i my se této „vymoženosti“ jednou dočkáme a naše příroda si v tomto smyslu aspoň trochu uleví.
Komáři
Komáři byli jediné, z čeho jsem měla obavy. Krajina ve Švédsku je plná mokřadů, jezer a řek a to s sebou nese velkých výskyt této nepříjemné havěti. Zjistila jsem, že na internetu existují kromě předpovědí počasí i předpovědi výskytu komárů. V oblasti, kam jsme měli namířeno, byl na toto období ten nejvyšší stupeň. Protože jsem z komárů velice nervní až nevrlá, musela jsem se na to nachystat. Zkoumala jsem recenze různých repelentů a nakonec jsem se právě na základě recenzí, ale také složení přípravku, rozhodla pro čistě přírodní Incognito, který jsem se slevou pořídila v e-shopu Econea. Pokud jste členy Klubu, i tady můžete využít příjemnou slevu. Nakonec jsem ho za celou dobu využila jen jednou, na jednom z našich nocovišť nad řekou jich bylo opravdu požehnaně, ale bylo to překvapivě za celou dobu jediné místo. Repelent Incognito se mi velice osvědčil. Pozorovala jsem komáry, jak se na mě chystají, ale jakmile se přiblížili, dali otočku a letěli si hledat jinou večeři. Jedinou nevýhodou je, že má krémovitou konzistenci a je potřeba ho na kůži rozetřít a nejde proto použít na oblečení, takže pár (doslova) štípanců jsem schytala do nohy přes kalhoty.
Úprk před vedry
Švédsko je za mě ideální destinací pro letní dovolenou i z hlediska počasí. Jsem z těch, co nesnáší vedra a na severu jsem si lebedila. Zatímco u nás v ČR bylo v tu dobu (13 .- 20. 8.) nesnesitelné horko, ve Švédsku se teploty před den pohybovaly kolem 20°C. Přes noc a k ránu bylo poměrně chladno, někdy méně než 10°C, ale ve stanu v teplém spacáku mi bylo krásně. Většinou bylo polojasno nebo pod mrakem a za celou dobu nám pršelo jen 2x v noci. Přes den jsme většinou byli v tričku nebo mikině, k ránu a večer to bylo i na šusťákovou bundu.
Co nás to stálo?
Pokud nejste nároční a nepotřebujete spát každý den v hotelu a jíst v restauraci, dá se celá tahle nádhera prožít za velmi dobré peníze. Suma sumárum, když jsme spočítali náklady na letenky vč. příplatku za dva velké batohy, půjčení auta, benzín a 2x ubytování (chata nás vyšla na 450,- Kč na osobu, poslední noc v „letadlovém hotelu“ na 1000,- Kč na osobu), dostali jsme se na částku 30 450,- Kč za všechny 3 osoby, tedy 10 150,- Kč na osobu. Když k tomu připočítám jídlo, co jsem si nakupovala s sebou a útratu na místě, jsem za sebe cca na 12 000,- Kč za krásnou týdenní dovolenou.
Pokud patříte mezi milovníky přírody, všemi deseti vám Švédsko doporučuji. Pro mě to byl splněný sen a vím, že se na sever chci ještě vracet.
Tímto děkuji mým přátelům Míše a Davidovi za to, že mě s sebou vzali a za úžasnou společnost na jedné z mých nejkrásnějších dovolených.
PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?
Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !
Komentáře
Jéééé!! Já tu chvilku nebyla, řešíme doma věci,… no… zdraví 🙄… ale to teď nechám. Ale že si tak spravím náladu tady, to jsem ani nesnila!! Díky moc, Seversko je můj oblíbený rajón. Protože já tam před lety cosi zažila… a moc krásný časy. Až nepopsatelný. Strávila jsem na Severu natřikrát v součtu o chlup víc než rok. Tři velké zhruba čtyřměsíční výlety ve dvou, autem se zásobami, bez omezení časem, bez limitů, a po pustinách, přes Polsko (kde jsme se nezdrželi, vždy to bylo, že až příště), Estonsko (kde už jsme si cosi té krásné přírody a tábořišť jen pro nás vždy užili), ale hlavně Finsko s jeho parky vybavenými pro dlouhé toulání se a nevidět živáčka (když nepočítáte soby, občas losy a miliardy komářisek),a pro Finsko mi zůstala opravdu slabost, ani nevím čím, vždyť je tam všude krásně… v Norsku jsme většinou pak rybařili, a byla to pro mě nečekaná silná věc a nádhera, a pak zase dolů Švédskem, s tůrama v nejpustějších místech Evropy, v parcích Padjelanta a Sarek, a Muddus byl kupodivu taky řadu dní vždy jen náš. Z tady uvedeného jsme si prošli Skuleskogen a nějaké ty vodopády, ale musím vše ještě nastudovat, já se tak nadchla, že hned píšu ;-), no a pak jak kdy, třeba ještě ten jih Švédska, a přes Dánsko a mého muže rodné Německo domů… Pořád jsme byli ale v přírodě, prakticky bez měst, restaurací, samozřejmě s nákupy, a nebylo to zdaleka jen jj, co jsme jedli, ale my se rozhodli to na tu dobu vždy neřešit, prostě jsme si i užívali toho, co se dalo v přírodě natrhat, houby, bobule, řasy, výhonky, …můj muž je na to prostě skvělý, má takové znalosti, co se dá a nedá jíst, byla to ohromná výhoda. …kombinovali jsme co se dalo a na jeden rok tam s houbama nezapomenu, to se nedalo, člověk vyšel za stan a neunesl ty praváky, a sušit se nedalo, bylo holt večer brzy už vlhko,… jedli jsme je denně jako praženici s jáhlema snad na kila, a taková dobrota!! ;-) , a k tomu ten vzduch, spaní jen ve stanu nebo v nějakém přístřešku člověka otuží, posílí, batoh na zádech zrovna tak, no lidi, to byla krása… Nám ta civilizace vůbec nechyběla a když si to tu čtu, tak je mi tak krásně, (a taky smutno, protože tam nejsem?, ale ten zážitek ze mě nikdo nedostane!!) Děkuju moc a jdu si to vše pořádně přečist, snad to neobrečím, ale já dostala plnýma náručema, to musím uznat… Krásnej den všem!!
Ahoj Vlaďko, celá Skandinávie je vstřícná k turistům a v každé zemi by se dalo cestovat několik měsíců. Cestopis jsem se zájmem přečetla, inspirace není nikdy dost :-). My jeli v červenci na 12 dnů autem do Dánska, část Švédska a dále přes Norsko až do Bergenu. Za 12 dnů, 10 noclehů byla celá útrata asi 80 tisíc Kč pro celou rodinu, včetně bangladéškýsch riflí z pravýho švédskýho HMka :-). Je to včetně benzínu (4000Km), trajektů, dálničnch poplatků. Stan také máme, ale rodince jsem po jedné takové dovolené oznámila, že do toho už nejdu :-). Pořád jsme něco hledali, vařit se pořádně nedalo, nosit nádobí… bylo horko a pak v noci bouřka (v Itálii). Takže volíme různé chatky v kempech, airbnb, hotel máme limit zhruba 150Euro se snídaní. To se nám letos podařilo jen v Geteborgu, ale víc hostů jako my hoteliérům nepřeji. Každé dítě snědlo asi 7 chlebů, na velkém talíři míchaná vajíčka, fazole, asi celá 3 rajčata, zhruba půl okurky, 4 lívance, misku cereálií s ovesným mlékem a 2 čaje 😂. Ony tedy sní hodně i tak, polévka musí být hustá a v ní hlavně nějaké obilí. Jinak kvůli vaření volíme ubytování s kuchyní a opravdu vařím vždy snídaně (miso polévky, kaše) a večeře (těstoviny, rýže), oběd většinou chleba, hummus, rajče či okurka. Lidl je náš kamarád. Restaurace ani nezkoumám, cena obědu za jídlo s kompromisem není něco, do čeho chceme investovat. Když bychom si dali maso, tak by se nám pak chtělo spát, což nejde. Ono tím, že jsem zvyklá vařit, tak ta cena dovolené srazí dolů, na druhou stranu člověk není odkázán jen na paštiky, to by zase ten zápřah nezvládnul. Holky jsou s tím už také sžité a chápou, že i vařením ušetříme a můžeme pak jet na další dovolenou :-). Takže doma už probíhají debaty, kam zamíříme příště :-).