Rostlinná mléka – nejprodávanější rostlinná alternativa na světě

75 % populace trpí nesnášenlivostí laktózy

Až tolik dospělé populace na světě trpí nesnášenlivostí mléčného cukru laktózy. Není tedy divu, že rostlinné mléko je nejprodávanějším výrobkem v celém vegetariánském odvětví. Nejde však jen o nesnášenlivost laktózy – lidé volí rostlinné mléko než kravské z různých důvodů:

• výživová hodnota,
• odmítání konzumace živočišných produktů,
• menší dopad na životní prostředí,
• neschopnost strávit laktózu,
• vyhýbání se alergenům,
• nebo jednoduše z osobních preferencí.

Jeden ze dvou amerických a evropských spotřebitelů používá pouze rostlinné mléko nebo ho střídá s kravským mlékem, zatímco v asijsko-pacifickém a latinskoamerickém regionu je to více než dvě třetiny všech spotřebitelů.

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Stále více spotřebitelů chce nejen jíst pestře, ale myslí i na planetu

Přečtěte si také
– Jak se vyrábí mléko
– Vědci žádají světové vlády: Omezte maso a mléko ve školách a nemocnicích
– Nová studie říká: Omezte maso a mléko
– Prospívá mléko našim kostem?

Obecně stále více spotřebitelů obohacuje svůj jídelníček rostlinnými alternativami a konzumuje méně živočišných produktů.

Je to naléhavě nutné, protože odvětví chovu hospodářských zvířat je odpovědné za přibližně 16 % všech emisí skleníkových plynů.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) prohlásila, že odvětví chovu hospodářských zvířat významně přispívá ke změně klimatu. A ve skutečnosti je vodní stopa jakéhokoli živočišného produktu větší než vodní stopa rostlinných produktů se stejnou výživnou hodnotou. Ve srovnání s různými druhy rostlinného mléka má kravské mléko největší dopad na životní prostředí, pokud jde o emise skleníkových plynů a využití půdy a vody.

Některé země diskriminují označení “mléko” pro rostlinné nápoje

Ačkoli aspekty zdraví, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat jasně hovoří ve prospěch používání rostlinného mléka, v některých zemích jsou tyto produkty politicky znevýhodněny. Název rostlinné mléko se používá po celá desetiletí a postupem času se pojmy jako “sójové mléko” ustálily. Všichni vědí, co to je sójové mléko, a že má se skutečným mlékem od krav, koz či ovcí jenom podobné použití. I přes to ale EU zakázala výrobcům použití slova “mléko” pro cokoliv jiného než živočišné mléko a používá se slovo “nápoj” (sojový nápoj, mandlový nápoj aj.). Důvodem je obava, že by docházelo ke klamání zákazníků (výrobci rostlinných mlék ale naopak chtějí zdůraznit, že tato mléka nejsou živočišná, takže ke klamání docházet nemůže). Naproti tomu v Africe, Asii, Austrálii a Americe neexistují žádná zvláštní pravidla – je běžnou praxí označovat nápoje na rostlinné bázi jako “sójové mléko”, “mandlové mléko”, “rýžové mléko” atd.

Zdanění rostlinného mléka se také v jednotlivých zemích liší. Například v Německu nese rostlinné mléko 19% daň z přidané hodnoty (DPH) a je klasifikováno jako luxusní jídlo. Kravské mléko na druhé straně nese pouze 7% přirážku k DPH.

Rostlinné mléko v národních výživových směrnicích

Rostlinné mléko přispívá ke zdravé a vyvážené stravě a současně snižuje dopady na životní prostředí. Proto již 23 zemí po celém světě integrovalo rostlinné mléko do svých národních výživových směrnic jako alternativu ke kravskému mléku. V ostatních zemích ale ještě nedostává dostatečnou pozornost.

Dá se velmi snadno vyrobit doma
Rostlinné mléko není třeba kupovat (navíc ty kupovaná jsou často plná nevhodných látek a cukru), ale dá se velmi snadno vyrobit i doma. Buď pomocí mixéru a pytlíku na výrobu mléka (např. kokosové, mandlové, lískooříškové atp.), anebo zcela bez práce díky přístroji NutraMilk (vyrobí rostlinná mléka i másla). A pokud nemáte ani jedno, je tu ještě jeden způsob, jak ho vyrobit do 1 minuty.

Které mléko máte nejraději vy?

A pokud jste ještě rostlinné mléko nezkoušeli, přečtěte si návod, jak ho správně vybrat.

zdroj: https://proveg.com/wp-content/uploads/2019/10/PV_Plant_Milk_Report_281019-1.pdf