Rostlinná strava léčí deprese. Projekt podporovaný EU dává doporučení

Počet lidí s depresí stoupá

Deprese je vysoce převládající porucha, která má významný ekonomický dopad ve všech evropských zemích. Od roku 2005 do roku 2015 stoupl počet lidí ve světě potýkající se s depresemi o 18 % (to je 4,4 % globální populace). A jak to vypadá u nás? Depresivních Čechů je více než půl milionu (5,2 % občanů). (zdroj)

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Špatná strava + špatný mikrobiom = deprese

Nedávné studie dokázaly, že lidé trpící depresí mají významné změny ve střevním mikrobiomu (tzv. střevní dysbiózu – nerovnováhu dobrých a špatných bakterií ve střevě) oproti zdravým jedincům. Co může být příčinou této nerovnováhy?

Stravovací návyky v Evropě i jinde se za poslední dobu velmi změnily. Zvýšil se příjem červeného masa, potravin s vysokým obsahem tuků a jednoduchých cukrů. Vědec Ted Dinan se rozhodl v rámci projektu EU MyNetGut prozkoumat vztah mezi stravou, náladou a mikrobiomem. Dle výsledků studie Dinana právě špatná kvalita stravy pravděpodobně způsobuje změny ve střevní mikrobiotě a zvyšuje riziko deprese. “Nízká pestrost stravy spolu se sníženým příjmem živin (nedostatek zeleniny a ovoce a celistvých potravin) může snížit potravu pro určité kmeny bakterií, a tím snížit jejich množství ve střevě a způsobit střevní nerovnováhu a tím přispět k depresi,” vysvětluje ve své studii Dinan.

Západní strava spolu se sedavým způsobem života vede ke změně složení střevní mikrobioty, což pravděpodobně přispívá ke zvýšení výskytu chronických zánětlivých onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, obezita, střevní choroby a deprese.

Vláknina a prebiotika mohou být lékem na deprese

Prebiotické potraviny jako například zelenina, luštěniny nebo celozrnné obiloviny jsou metabolizovány ve střevě a jsou schopné zvyšovat počet dobrých bakterií (např. bifidobakterií).

Řada klinických studií vyhodnotila účinnost prebiotik na psychické choroby jako velmi slibné a poznamenávají, že strava s vysokým množstvím vlákniny je spojena s menším počtem depresí.

Vědci z projektu MyNetGut doporučují pacientům s depresí, aby konzumovali větší množství rostlinné stravy – zeleniny a celozrnných produktů. Také fermentované a probiotické potraviny (zejména ty s obsahem bifidobakterií) mohou mít dle týmu projektu MyNetGut zdravotní přínos na duševní zdraví. A to hlavně díky jejich protizánětlivým schopnostem.

Strava s vysokým obsahem vlákniny (nad 27 g denně)  ze zeleniny a celozrnných produktů snížila pravděpodobnost deprese o 42, 46 a 41 %.

Co si z toho vzít?

• Měli bychom se více zajímat o svůj střevní mikrobiom. Kromě toho, že jeho nerovnováha může způsobit deprese, má vliv i na další nemoci, naši hmotnost, spánek i náladu.
• Depresemi trpí stále více a více lidí. Pravděpodobně je to způsobeno změnou stravovacích návyků lidí – větší příjem červeného masa a potravin obsahujících tuky a jednoduché cukry.
• Pokud trpíme některou z forem psychických poruch včetně depresí, zaměřme se více na to, co konzumuje. Zařaďme více vlákniny, prebiotik i fermentovaných potravin. Tím můžeme pozitivně ovlivnit střevní mikrobiom a tím i náladu (díky propojení osy mozek-střevo). Zkuste třeba vařit podle našich receptů, anebo se přihlásit do jednoho z našich kurzů.

zdroj: linkinghub.elsevier.com