„Škůdci“ v zahradě

Nezvaní hosté

Na jaře se nám na zahradě mohou objevit: smutnice, slimáci, mravenci, mšice, molice, třásněky, svilušky, krytonosci, drátovci, osenice – to je asi takový základ. Pak se občas přidají opravdu trochu horší hosté: hryzci a krtci (existují pasti na hryzce i na krtky).

Mravenci

Pokud je to jen trochu možné, tak nepanikaříme, když uvidíme první mšici. Nejdříve je třeba řešit mravence, kteří si mšice chovají, jako my lidé krávy. Na mravence používáme mravenčí bufet, pak je dalších x rad. Upřímně, u mravenců je tak trochu každá rada drahá a ani my si někdy nevíme rady.

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Mšice

Pokud tedy řešíme mšice, tak u mšic je to dost zajímavé. Existuje opravdu mnoho predátorů, kteří mšice požírají – larvy různých druhů slunéček, larvy zlatooček, pestřenek, dravé ploštice, mšicomaři. Jednou se nám takto podařilo vyčistit papriky od mšic, když jsme týden nosili na papriky larvy slunéček, které se množily na kopřivách u kompostu, pestřenky a zlatoočka zase můžeme najít na bezu, který je každý rok taky obalený mšicemi.

Svilušky

Na okurkách se objevují svilušky, které jsou pomalu neviditelné, ale když člověk ví, jak se jejich výskyt projevuje, najde je lehce. Po vysazení okurce chvíli trvá, než zakoření a začne růst (to platí tedy o všech sazenicích) a stále rostliny pozoruji. Jakmile uvidím, že některý list je takový jakoby trochu tečkovaný (má světlejší místa), kouknu zespodu na list. Nemusíte hned vidět svilušky, ale jen takové světlejší místo. Na svilušky používáme postřik, kdy se postříká opravdu každý list ze spodní strany, jde to samozřejmě jen u menších rostlin. Je to postřik bez ochranné lhůty – tedy není to jed a aplikuje se asi 1-2x, pak už okurka stihne sviluškám odrůst.

Slimáci

Co se týče slimáků, ty každý večer sbíráme, tam nevidíme moc jinou možnost, je dobré mít posekanou zahradu, a když je vše zamulčované, tak jsou pak alespoň slimáci večer dobře vidět. Na slimáky lidé taky vymýšlejí kuriózní pasti, my opravdu sbíráme.

Škůdci na kořenech

Jak se pozná, že máte tu čest mít na zahradě drátovce, osenice, nebo smutnice? Rostlinu zasadíte, krásně roste a najednou vypadá, jako kdybyste na ni šlápli. To znamená, že je vždy problém někde u kořenů. Je dobré vyndat rostlinu i s balem a pořádně prohledat kořeny. Najdete tam většinou některého ze zmíněných nezvaných hostů. 

Velmi doporučuji tyto knihy: Obrazový atlas chorob a škůdců  zeleniny střední Evropy a Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné, jsou tam vyfoceny choroby, škůdci, ale právě i predátoři škůdců.

Hýčkejte si predátory

Když chceme na zahradě eliminovat nebo spíš udržovat v nějaké mezi živočichy, kteří nám maří naši práci, tak je potřeba mít útočiště pro jejich predátory – hmyzí domečky, nějakou kupu kamení, (v našem případě je to bylinková spirála) nebo i kopřivy, na kterých jsou mšice a množí se na nich i berušky, zlatoočka atd..

Přírodě neporučíš

A teď třeba ještě kroupy. V těchto případech musíme jen doufat, že to nebude tak hrozné. A když to hrozné je, tak se pokusit zachránit, co lze. Máme na záhoně krásný špenát, těsně před sklizní a během 20 minut jsou z něho jen potrhané cáry, je to k vzteku, k breku. A NEBO k dalšímu posunu. Špenát se okamžitě zpracovává a dává do mrazáku. A zase se přemýšlí, co vylepšit, co udělat jinak. Tady už není tolik možností. Na malé zahradě si můžete pro tyto případy natáhnout síť, na velké samozřejmě taky, ale to už je opravdu na úvahu, co dělat a co ne.

Toto všechno k zahradě patří a každý rok se něčemu daří a něčemu ne. A každý rok je jiný a my se učíme stále něco nového.

P.S.: Teď tu například honím zajíce :)))