Spolknutá pecka (Emička 3 roky)

Paní Naďa, kterou znáte z našich komentářů jako Janku, je velmi akční babička. Když se její vnučka dostala do potíží, hned jsme se radily, co a jak. Jenže raďte na dálku rodičům, které neznáte a když nejedná se o vaše dítě. Já spolknuté pecky neřeším. Ale malou Emičku bolelo bříško a lékaři zvažovali operaci. Radila jsem, jak jsem uměla nejlíp a poprosila jsem o informaci o průběhu, abychom i my ostatní věděli, jak to chodí. Její snacha Andrea byla tak hodná, že nám obratem sepsala, jak se to celé událo:

Jak začít s Jíme Jinak?
Naskoč do kurzu zdarma. Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví!
Chci začít

Jak se to stalo

Pomalu končilo horké léto, ovoce dozrávalo a my jsme koupili bednu skvělých sladkých švestek. Naše téměř tříletá holčička neustále chodila a dožadovala se: „Ještě další.“ A tak jsme jí dopřávali čerstvého ovoce, až se stalo, že snědla švestku i s peckou. Velikost pecky byla asi 2,5 cm. Radost jsme z toho neměli, ovšem už se nedalo nic dělat.

Od toho okamžiku jsme hledali každý den v nočníku poklad ve formě pecky. Marně. Tento kutací rituál trval deset dní, pecka nikde.

Tříletá prohlídka

V den D dcera slavila třetí narozeniny, shodou okolností jsem s ní šla toho dne k dětské paní doktorce na tříletou prohlídku. Při prohlídce jsem se zmínila o problému s peckou. Paní doktorka dceru prohlédla, vyšetřila a konstatovala, že pecka je dost tvrdá, že se se těžko rozpustí,  pokud tedy nemá žádné problémy, ať počkáme do konce týdne (bylo úterý), nadále kontrolujeme obsah nočníku, a ať přijdu začátkem dalšího týdne, že mi napíše žádanku do nemocnice na vyšetření břicha, sono nebo rtg. V případě, že by nastaly nějaké problémy včetně bolesti bříška, ať okamžitě jedeme do nemocnice.

V nemocnici

Ve čtvrtek večer si Emička začala stěžovat, že ji bolí bříško. Bolení neustávalo, stoupla teplota, jeli jsme do nemocnice. Po vstupním vyšetření, rtg břicha, sonu břicha, dceru raději hospitalizovali. Nutno podotknout, že sono ani rtg pecku neodhalilo. Druhý den lékaři řešili, zda pod lehkou narkózou udělat gastroskopii (hadice do žaludku) a zkusit hledat pecku, pokud ji najdou, tak ji rovnou vytáhnou. Nakonec rozhodli, že tento zákrok dělat nebudou, neboť paní doktorka z interny pravila, že za téměř 14 dnů se pecka už určitě rozpustila. Při vizitě ovšem lékaři stále polemizovali, zda se pecka rozpustila či nikoli. Škoda, že zdravotní pojišťovna neproplácí výkon „věštíme z křišťálové koule“, ta by nám jistě tajemství pecky odhalila. Ovšem není na seznamu placených výkonů a zadarmo ani kuře nehrabe.

Strava v nemocnici

Lékaři naordinovali dietu. První den jen piškoty, rohlík a čaj. Z nemocničního barevného přeslazeného odporného čaje se Emča pozvracela, nic jiného tam k pití nebylo. Dětem se nesmí nosit nic z domu. Manžel vozil termosky s čajem Bancha, zeleninový vývar a bílou rýži od babičky. Emča byla při chuti a stále se dožadovala, kdy dostane „něco lepšího“, že má obrovský hlad. Na druhý den měla naordinovanou stále dietu, ale s postupným zatěžováním. Proto po „rýžovo-rohlíkovém dni“ dostala ke snídani 2 rohlíky s máslem a taveným sýrem Hruška, bílou kávu s mlékem.

Ještě že má tak sobeckou a nenajedenou matku, než se ráno probudila, matka jí snídani snědla a malá dostala termosku s kaší od babičky. Na oběd jakousi polévku a koprovou omáčku s bramborem a vajíčkem. Ještě že má tak sobeckého a nenajedeného otce. Zase na ni zbyl „jen“ oběd od babičky.

Diagnóza

V nemocnici jsme strávily 2 dny. Jednalo se o gastritidu – podráždění zažívání. Faktorů, které měly vliv na tuto nepříjemnost bylo více. Narozeniny a s tím spojené hodování. Asi i lehké nachlazení a v neposlední řadě obrovský stres způsobený skončením mé rodičovské dovolené, nástup do práce a do školky…

I když do školky malá odchodila jen týden a školku jsme zrušili. Teď hlídá babička. Tyto všechny okolnosti se sešly v jeden okamžik a nebýt té nešťastné pecky, léčbu bychom zvládli doma a nehnali bychom se do nemocnice, kde nám stejně nepomohli.

Léčba

Po návratu z nemocnice si Emča stěžovala, že ji bolí bříško, protože spolkla pecku a nevykakala. Bylo evidentní, že jí pecka „leží v hlavě“. Vymyslela jsem tedy fígl jak jí pomoci. Když se vykakala do nočníku, tajně jsem tam propašovala pecku z meruňky, společně jsme kutaly, jestli třeba náááhodou něco nenajdeme… Jaká byla její radost, když jsme pecku objevily!  Tak moc se jí ulevilo, že už ji dostala ven!

PS: Zpětně jsem se ještě dozvěděla, že kdyby pecka zůstala zapíchnutá někde v útrobách, ve stolici nebo zvratcích by byly kousky krve z podrážděné/poškozené sliznice.