Sůl nad zlato?

Nadbytek soli škodí zdraví

Experti na výživu bijí na poplach, neboť náš organismus dostává denně mnohem více soli, než by mělo být vhodné. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje pro dospělé denní dávku soli maximálně 5 gramů, což odpovídá přibližně necelé čajové lžičce. Toto množství výrazně překračujeme, muži u nás denně konzumují 16,6 gramu soli, ženy díky přece jen zdravějšímu jídelníčku s vyšším podílem ovoce a zeleniny i nižším porcím potravy „jen“ 10,5 gramu. Vyšší spotřeba soli nezůstává bez následků pro naše zdraví – zvyšuje krevní tlak, vede k zadržování vody v těle, může poškozovat mozek a srdce a způsobovat zánět žaludku (gastritidu). Výsledky výzkumů potvrzují, že příjem slaných jídel významně zvyšuje riziko rakoviny, hlavně žaludku. Přitom snížení spotřeby soli, třeba jen o jeden gram denně, způsobí pokles krevního tlaku, což by ve svém důsledku vedlo k významnému snížení srdečně-cévních nemocí v populaci. Nadměrnému solení by se měli vyhnout i ti, kteří chtějí zhubnout, protože sůl výrazně zvyšuje chuť k jídlu.

“Velmi často se setkávám s tím, že lidé naskočí na náš jídelníček v Klubu nebo programech a už během pár dnů jim klesne tlak tak, že dochází ke snížení a postupně dokonce vyřazení léků na vysoký tlak, stejně jako se tomu děje s léky na cukr nebo cholesterol. Přirozená strava umí neskutečné věci,” dodává praktickou zkušenost Eva Cikrytová, autorka projektu Jíme Jinak.

Nafouklá po Vánocích?
Pojďte si dát 14 denní restart. Spravíme trávení a dáme tělo do kupy po svátcích!
Chci lednový restart

Skrytá sůl

Bylo prokázáno, že až 80% konzumované soli pochází z průmyslově zpracovaných potravin, asi 10% je přidáváno do pokrmů během jejich přípravy a ochucování během jídla, jen přibližně 10% soli je obsaženo v přírodních surovinách a potravinách. Výrobky se zvýšeným obsahem soli je nezbytné výrazně omezit. Do skupiny rizikových potravin patří uzeniny, masové konzervy a další průmyslově konzervované masné výrobky z masa a ryb, potraviny naložené ve slaných nálevech, některé tvrdé, uzené a plísňové sýry, kečup, hořčice, kořenící směsi, masové extrakty a další dochucovadla, typicky slané výrobky (chipsy, solené arašídy..) a olivy. K významným zdrojům patří některé minerální vody a glutaman sodný, který je přidáván jako látka zvýrazňující chuť do řady potravinářských výrobků. Skrytý obsah soli je i v polotovarech a hotových jídlech včetně pokrmů z fast foodu, polévkách ze sáčku, ale i tam, kde byste sůl nečekali – v sušenkách a dalších sladkostech. 

Sůl versus děti

Průzkum stravovacích zvyklostí dětí do tří let věku přinesl neradostné zjištění, že už ve věku půl roku má nadbytek sodíku ve stravě více než 70% dětí. Pěstování návyku na slanou chuť se s rostoucím věkem zvyšuje, citlivost na sůl je do velké míry návyková. Přitom potřeba soli ve výživě dětí je velice malá, dětem do dvou let pokrmy nesolíme vůbec, pro větší děti solíme co nejméně. U dětí do tří let věku se doporučuje výrobky se zvýšeným obsahem soli ze stravy zcela vyloučit a u starších dětí konzumaci takových potravin minimalizovat. Protože děti mají více chuťových pohárků než dospělí, mají také silnější chuťové vjemy a brzy u nich dochází k návykům. 

Naučte se počítat

Buďte obezřetní a dávejte si pozor na potraviny, které jsou na sůl bohaté. Na obalech potravin můžete zjistit, kolik obsahují jednotlivých živin, tedy i soli. Ale pozor, fantazie výrobců nezná hranic, může se stát, že uvádí množství soli na 100 g výrobku a neudávají, kolik soli je v celém balení. Málokdo si například uvědomí, že má-li v ruce 200 g balení, musí uvedené množství vynásobit dvakrát. Nebo údaj o soli „zahalí“ do obsahu sodíku v miligramech. Údaj tedy vynásobíme 2,5 krát a zjistíme, kolik gramů soli výrobek obsahuje.  

Jak omezit spotřebu soli

Výrazně omezte solení a dosolování hotových jídel. Když to musí být, tak použijte trošku kvalitní fermentované sójové omáčky. K ochucení pokrmů používejte mořskou nebo himalájskou sůl, která obsahuje minerální látky a stopové prvky potřebné pro funkci organismu ve správných biologických poměrech. V kuchyni se nebojte experimentovat a nabídněte svým chuťovým buňkám sice jinou, ale co do zajímavosti srovnatelnou chuť. Testujte, co se k čemu nejvíce hodí a používejte rozmanité druhy koření a aromatickou zeleninu (cibuli, pórek, česnek, čerstvý křen, papriku) nebo sušené houby podrcené na prášek. Na dochucení asijských pokrmů lze použít přírodně fermentovanou sójovou omáčku shoyou nebo tamari. Lze použít i citronovou šťávu, jablečný ocet nebo různé bylinky, které se dají vypěstovat třeba i v bytě, což má hned několik výhod – bylinky místnost prozáří, provoní a jsou ozdobou. Když je potřebujeme, máme je vždy po ruce.
Když začnete vařit podle Jíme Jinak, velmi brzy zjistíte, že se velice snadno obejdete bez prodávaných dochucovadel a kořenících směsí s glutamáty a vysokým obsahem soli. Specializované prodejny zdravé výživy nabízejí zdravější varianty kořenících směsí, mohou být se sníženým obsahem sodíku, s mořskými řasami, určené dětem a podobně. Ale kořenící směs si můžete snadno připravit i doma podle našich receptů – sušené bylinky z vaší zahrádky smícháte se sušenou a jemně podrcenou kopřivou a budete na tom o mnoho lépe. Zdravotně, i finančně!

Příklady z praxe

Podívejte se na zkušenosti těch, kdo s námi jídelníček upravili.  Jak se změnily hodnoty v krvi a odbouraly se léky na tlak, cholesterol, cukr a mizí zdravotní potíže:

Další a další příběhy o zdravotní, fyzické a psychické proměně si můžete přečíst v sekci Vaše příběhy.

Jak jste na tom se solí vy?

Dosolujete hotové jídlo? Máte rádi slané pochoutky? Podařilo se vám snížit obsah soli? Mělo to zdravotní dopad? Podělte se s námi o svoje zkušenosti.