Ti nejchudší nosili v kornoutu rozinky, křížaly a jablka

Kornouty jsou u nás tradice

Mě čeká nástup do první třídy letos a jestli dítku přichystat kornout, váhám. Předchozí dva šli bez, ale tady je to tradice (část Čech kdysi sudetská je v tomto nepřerušeně s tradicí kornoutů, babička mi říkala, že to dřív byla u každého dítěte, i toho nejchudšího, tradice nástupu do školy, ti opravdu nejchudší nosili v kornoutku jablka, křížaly či rozinky). Je to sladké a je to z logického pohledu nesmysl, ale je to tradice.

🚀Začíná jarní očista - tento týden!
Proměň se ze zimní medvědice v jarní gazelu! 😁

Ráno plná energie, pleť jen září, oblečení ti padne a tělo šlape jako hodinky - Pojď do toho!

Vzpomínka na celý život

Pro naši babičku má vnučka zjevně úplně jiný emoční význam než vnuci, protože už půl roku poslouchám: ” A už brzy půjde, vidím se jako dneska, jak jdu s kornoutem a s babičkou za ruku.” A její babička jí tehdy vyprávěla, jak i ona šla první den s kornoutkem… Jako mladší máma kluků jsem to prostě odmávla jako zbytečnost, něco jako mobil v první třídě, prostě moje děti jsou v tomto otloukánci třídy. Ale když jsem viděla, že nejméně půlka třídy s kornoutkem přišla a ti bezkornoutoví neměli na seznámení co nabízet a byli takoví vyjukaní, opravdu vážně uvažuju, že poslední dítě kornout dostane. Obsah asi vymyslím až později, přemýšlím o sušeném ovoci, ale nějaké ty bonbony bych tam dala. Je to jednou v životě a starší část rodiny je dojatá, jen na to pomyslí. Myslím, že právě pro tuhle propojenost generací, o které od babičky poslouchá, bude mít vzpomínku na celý život.

Asi se budu dívat jinam

Trocha cukru v takové příležitosti je podle mě přesně ten moment, kdy je potřeba „dívat se jinam“. Jo, a Lucii malá viděla teď o velikonocích a hned sama hlásila – jé, ona jde do první třídy, já taky půjdu a babička říkala, že si nesla taky takový kornout s bonbony :-). Předpokládám, že tradice je původem z německých zemí, tady žila německá „menšina“ (asi 6 českých občanů na 12 tisíc obyvatel), většina lidí v současnosti tu kořeny nemá, jsou to „naplaveniny“, ale tahle tradice je zjevně pořád živá. V pražské škole jsem kornout neviděla nikdy v životě (jsem teda už poněkud odžitý kus), tady první školní den chodí dětí opravdu mnoho a starší spolužáci se s nimi rádi seznamují a zdraví, aby byli obdarováni.

Obrázky: magazin-schule.de, besser-bilden.de