Tipy pro trvale udržitelné rodičovství aneb Jak dobít baterky

Pěstujeme rodičovství

Rodičovství z jistého úhlu pohledu funguje na podobných principech jako zemědělství. Jde o to dobře zasít, živit počas růstu, nechat dozrát a urodit. Na kvalitě půdy/rodičů přitom velmi záleží.

A jako se špatně pěstuje na půdě vyčerpané a znečištěné, tak se může nedobře růst i dětem v domácnosti rodičů nemocných, ztahaných či vyčerpaných.

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Kde jako rodič čerpat sílu?

Zeptali jsme se řady rodičů dětí malých i již odrostlých, jak si „dobíjejí baterky“, kde dočerpávají energii v situacích, které mainstreamová společnost řeší nejčastěji cukrem či alkoholem. A je vůbec možné se na rodičovství nějak připravit?

Moje zkušenosti jsou takové, že jsem jela na úplný doraz – bez vyspání, bez pořádného odpočinku, často jako stroj, dobíjela mě ale ta radost z dětí a vědomí smysluplnosti mé práce. Jako doping sloužilo jídlo, nejraději sladké nebo ořechy, taky „pokec“ s kamarádkami. Poradit mohu jedině spánek, pokud to jde, vyvážené jídlo a radost z toho, že mohu děti mít a že žiju s partnerem (když se podaří), se kterým mohu všechny ty radosti sdílet a o kterého se mohu opřít, když je potřeba, který není tragéd a ustrašenec a dokáže vnést veselí do někdy unavené duše…

Dříve 2-3 kafe denně a sladkosti. Nyní moje Montessori pomůcky a mazlení se s holčičkami. Hodně mi dává práce na zahrádce. Je fakt, že občas odcházím i z domu, abych dobila někde o samotě… Já vlastně moc nedobíjím. Ráda bych  napsala, že se po ránu proběhnu bosá po zahradě a pak si pěkně zacvičím, ale není tomu tak. Snad k tomu ještě dospěji.

Mám pocit, že mám poslední dobou baterky neustále vybité, snad jen, když se mi podaří hlídání a můžu si jít zacvičit powerjógu, tak se pak cítím líp. Někdy pomůže i procházka po lese, když malá vydrží v manduce. Ovšem musím říct, že jsem dlouho měla pocit, že jídlo je jediným zdrojem energie, a tak jsem se dost přejídala, stále jsem se cítila nedobitá.

Někdy taky dobíjím sladkostmi, nebo jídlem obecně, obzvlášť v krizových situacích, kdy potřebuji něco stihnout, mám děsný hlad a děti řvou a nenechají se položit, ale nakonec to nemá valného účinku. Nejlepší je všeho nechat, vzít dítě do náruče a být s ním, jen být. Pak mi pomáhá být chvíli bez nich, stačí hodinová (nejlépe tříhodinová) procházka, cvičení, plavání, hlava se vyčistí, nervy se uklidní a baterka je dobitá. Mně osobně nejvíc pomáhá pohyb a příroda. Jídlo, sladkosti beru jen jako rychlou pomoc, v krizových situacích, kdy potřebuji makat na 200 % a není kde brát. Když jsou děti větší a nemusí se dorazit na pravidelné kojení, tak klidně víkend mimo. Mít svou práci, koníčka, něco, co mě baví a naplňuje, jakmile není vlastní sebeuplatnění a sebeuspokojení z vlastní činnosti, tak se energie vybíjí sama, jako když se topí v kamnech a jsou otevřená okna, dveře…

Je otázka, proč si potřebuji dobít baterky. Jestli proto, že jsem málo spal, tak se snažím deficit dohnat. Jestli jsem ve stresu z něčeho, tak se snažím dělat něco příjemného, co mě baví a povzbuzuje. Když jsem ve stavu, že mě nic nebaví a mám takovou skleslou náladu, navštívím kamarády nebo se s někým spojím po telefonu a hned přicházím na jiné myšlenky. Taky někdy zabírá z běžného stereotypu denního kolotoče vyskočit něčím, co standardně nedělám. Třeba do kina nebo na koupaliště a pořádně si to užít.

Po narození prvních dvou dětí jsem si baterky bohužel moc nedobíjela. Neměli jsme žádnou pomoc a na starání se o děti, zdravé vaření a vedení domácnosti šel veškerý volný čas. Když jsem otěhotněla potřetí, tak si to miminko ke konci třetího měsíce těhotenství bohužel rozmyslelo. Asi cítilo, že po předchozích dvou těhotenstvích, letech kojení a výchově malých dětí bez větší pomoci bych bez dobití další těhotenství a další malé dítě zvládala s velkým úsilím (nejsem zrovna nejmladší). Rozhodla jsem se tedy k radikální změně a pravidelně začala chodit na šiacu a akupunkturu, začala více cvičit jógu a nově i taiči a čchi-kung. O děti se začal více starat manžel. Po několika měsících pravidelného šiacu, akupunktury a cvičení se cítím velmi dobře a chybějící energie se vrátila. Cítím, že na další případné těhotenství už budu mít dost sil. Musím ale přiznat, že i já s manželem si občas dáme malou skleničku vína na uvolnění.

Je to spousta jednotlivých věcí, ale v první řadě asi to, že nehledě na
nejrůznější role, do kterých člověk vstupuje, je především sám sebou a má nějaký svůj osobní prostor, kde žádné role neexistují. V každodenní praxi: fyzickým kontaktem s dítětem, všemi možnými kontakty s dalšími lidmi (partner, přátelé…), kontaktem se sebou samým (jóga, jezdectví, plavání…), meditace, hudba, profesní aktivity…V zásadě mi ale celá tahle otázka přijde trochu ujetá. Někteří lidé si „baterky dobíjejí“ sladkostmi a alkoholem bez ohledu na to, jestli jsou rodiče nebo ne, a navíc to ani jako dobíjení baterek nemusí brát. Prostě to dělají ze zvyku, respektive protože to tak dělají všichni ostatní.

Pro mě je asi nejsilnějším dobíjením les… Když už třeba i ztrácím slova, doma už houstne atmosféra, procházka ven je jako největší pohlazení… Nic se nemusí řešit, žádná slova nejsou potřeba… prostě jsme. I když se mi nedaří jít samotné, ale i s tím dítětem to náramně funguje. Občas mám pocit, že mi pomůže nějaká ta sladkost a v ten daný moment to zafunguje, ale kdybych stihla předtím zajít na tu procházku, tak by se to obešlo i bez toho. A opravdu velkým dobitím bylo, když jsme spolu s mužem po třech letech jeli jenom my dva na víkend do lázní. To si myslím, že je důležité, aby ti rodiče byli taky občas sami, nejlépe mimo domov, aby byli jenom oni a nic jiného (povinnosti, které volají z každého rohu)… To mi občas chybí.

Jak dobít baterky? Sama s tím mám někdy problém, ale nejlépe je načerpat energii z přírody, protože ta ví nejlépe, co je správně. Je to zastavení a spočinutí v přítomném okamžiku, pozorováním přírodních cyklů se zharmonizují energetické proudy v našem těle. Mně osobně pobyt v přírodě pomáhá, žádné technické vymoženosti dnešní doby, vypnout PC, mobily apod., prostě se vyhnout elektromagnetickému smogu, s dobrou knížkou nebo poslechem harmonické hudby.

Masáže, cvičení či tanec jakéhokoli druhu, delší spánek, kniha nebo třeba stavění bylinkové spirály či jiné zahrádkaření, místo popíjení čajů po uspání se mi osvědčila pozdní klidná večeře.

Základem je dobrý spánek, nepřerušované kvalitní jídlo a rychlý pohyb na čerstvém vzduchu – komodity v soužití s malými dětmi až příliš luxusní, ale ideály máme proto, aby o ně člověk usiloval, ne? Sama potřebuju navíc stimulovat mozek a něco vytvářet – divadlo, muziku, vyrobit něco, co se hned nesní nebo neumaže. A srandu všeho druhu, včetně té s vlastní rodinou.

Jaké jsou vaše způsoby dobíjení energie v rodičovství? Je to dobré jídlo snědené v klidu, pobyt v přírodě a cvičení, čas strávený o samotě a seberealizace i mimo rodinu, nebo vám pomáhá se více naladit jeden na druhého a nechat věci plynout? Pokud vás trápí dlouhodobá únava, pojďte se zaměřit na to, jak jí zvládnout a energii obnovit, abyste měli dostatek sil pro sebe i svou rodinu.

Autor Klára Jíchová, redakčně upraveno