Vše o kompostování. Založte si vlastní kompost v 5 krocích

Jak probíhá v přírodě kompostování?

Rostlina nebo zvíře, které uhyne, poslouží nejdříve jako potrava. Ať už šelmám, slepicím ve výběhu, anebo nám lidem v guláši či smoothie. Putuje žaludkem a trávicím traktem, až se promění v trus (humus). Pokud se něco v průběhu cesty nevyužije, pustí se do toho s nadšením rozkladné bakterie/houby (ať už třeba do nestravitelné vlákniny ze zeleniny v našich střevech, anebo do dřevní hmoty v přírodě). Humus vzniká za přístupu vzduchu procesem zvaným tlení (za nepřístupu vzduchu vzniká hnití a to nechceme). Jen díky tomu se zrodí hmota plná živin, která může sloužit jako další výživa – například pro naši hladovou zeleninu. Humus není věčný, jednoho dne se z něj zase stane rostlina nebo živočich produkující trus a koloběh zase pokračuje novým humusem. Jak praví dávná moudrost:

Z humusu jsi a v humus se opět obrátíš.

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Uhlík (C) a dusík (N) – dvě důležité substance humusu

Co nepatří na kompost:
– potištěný a barevný papír
– piliny z chemicky ošetřeného dřeva
– dámské vložky a dětské plínky, které obsahují umělou hmotu
– kosti
– zbytky masa
– popel z uhlí a cigaret
– plasty
– sklo
– barvy a ředidla
– pecky
– kameny
– kovy
– oddenkový plevel
– napadené rostliny, ovoce a zelenina
– kůry a slupky z citrusových plodů (jsou plné pesticidů a chemie)

Pro kvalitní humus potřebujeme dva druhy látek:

• dusíkaté – to jsou všechny zelené, šťavnaté, čerstvé, hnojovité, nedřevnaté substance, které by se rády někdy rozkládaly (posekaná tráva, plevel, hnůj, zbytky zeleniny a ovoce, kuchyňský odpad, zbytky čaje, kávový lógr, trus a moč zvířat i lidí, těla mrtvých zvířat aj.),
• uhlíkaté – to je veškerá tuhá hnědá dřevitá hmota, tedy to, co se skládá převážně z uhlíku a někde by tzv. “trčelo” (seno, dřevo, štěpka, sláma, suché listí, suché ostříhané trvalky, piliny, hobliny, papír, skořápky od vajíček, lepenky, ubrousky, kůra, ořechové skořápky).

Výživný humus potřebuje správný poměr N:C

Aby byl kompost kvalitní a fungoval, jak má, měl by být dusík (N) a uhlík (C) v kompostu ve správném poměru – tj. 1:20-30. Každá látka má trochu jiný poměr dusíku a uhlíku. Například tráva, odpad z kuchyně a kravský hnůj má 1:20, listí 1:50, jehličí 1:70, sláma 1:100, kůra 1:120, dřevo 1:200 a piliny mají 1:500. Při zakládání kompostu to samozřejmě nebudeme měřit :-) Vypadá to možná složitě, ale není to žádná věda.

Stačí se držet pravidla: na 2-3 díly uhlíkatého materiálu přidáme 1 díl dusíkatého materiálu.

V praxi to vypadá asi takto: na 2 kbelíky kůry přidáme 1 kbelík odpadu z kuchyně (tj. slupky, odkrojky, zbytky z vaření aj.); na 3 kolečka posekané trávy přidáme 1 kolečko slámy nebo jehličí.

Díky jejich správné kombinaci vznikne ten pravý extra výživný humus. Pokud bychom poměr uhlíku a dusíku obrátili, kopa bude hnít, smrdět a nepůjde sundat z vidlí. Dusík funguje v kompostu jako palivo pro tlení a zahřívání. Pokud by ho kompost obsahoval příliš, začne hnít, zapáchat, bude v něm málo vzduchu a začnou převládat nežádoucí procesy. Naopak pokud by kompost obsahoval příliš mnoho uhlíkatých látek, rozkládat by se příliš dlouho a velmi špatně.

Kromě správného poměru musíme kontrolovat při kompostování ještě 3 věcí: kyslík, teplotu a vlhkost. Kompostér by proto měl mít otvory, aby hmota mohla dýchat a na spodku kompostu by měl být vzdušný materiál – tj. větve a nahrubo sekané dřevité materiály. Pokud kompostér nebude pod stromem, měl by být zakrytý plachtou, aby nebyl příliš mokrý od deště.

Jak začít s kompostem v 5 krocích

1. Najdeme místo – mělo by být chráněno před prudkým sluncem, větrem a deštěm, nejlépe v polostínu, třeba pod stromem nebo keřem. Na tomto místě půdu zryjeme, tím usnadníme přístup půdním mikroorganismům.
2. Shromáždíme materiál – tj. nasbíráme dusíkaté a uhlíkaté materiály. Hrubý materiál nasekáme na menší kusy (tj. větve, suché a dlouhé stonky a stébla, staré velké dýně a cukety aj.). Pokud nám chybí materiál, poohlédneme se kolem – starý rákos, zapomenutý balík sena u silnice, listí z parku, naše moč atd…
3. Správně materiál namícháme – na zrytou půdu naneseme hrubší kousky uhlíkatých látek (větve, sláma atp.), aby mohl v kompostu proudit vzduch a odtékat voda. Poté přidáváme další vrstvy dle pravidla: na 2-3 díly uhlíkatého materiálu přidáme 1 díl dusíkatého materiálu. Při vrstvení kompost každých cca 20-30 cm pokropíme vodou nebo vodou smíchanou s močí či slepičinci.
4. Proces kontrolujeme – po 4-5 dnech by měl kompost začít “topit” (když ne, přidáme více dusíkatých látek nebo moči). Pokud do něj strčíme ruku, měli bychom cítit, jak je horký. Když pálí, je třeba ho přeházet vidlemi a provzdušnit. Když je suchý, prolijeme ho vodou. Pokud je naopak moc mokrý, přimícháme suchý materiál (seno, hobliny, sláma) a přeházíme ho. Kompost je třeba vždy po 7 dnech přeházet vidlemi, aby se suché části dostali dovnitř a ty horké napovrch. Kompost nezapáchá a pokud ano, tak je třeba jej přeházet, promíchat a provzdušnit.
5. Hmotu zužitkujeme – po cca 6-12 měsících je kompost hotový. Celá kupa bude mít tmavě hnědou barvu, v celém objemu bude mít podobnou strukturu, bude sypká, provlhčená, nasládle vonět a přestávat topit. Můžeme ho použít například jako hnojivo na záhonek, k sázení (nejdříve dáme kompost, poté mulč, uděláme jamky a zasázíme sazeničky a přihrneme mulčem) nebo k oživení půdy na zahradě. 

Výhody kompostování:
– nemusíte jezdit s trávou do sběrného dvora
– ušetříte za svoz odpadů
– jste ekologičtí
– budete mít více místa v popelnici a koši
– vznikne skvělé hnojivo pro zahradu a záhony (vhodné je kompost na záhonku zasypat mulčem a sazenice vkládat do tzv. hnízd v mulči)

Tipy a zajímavosti

• K rozkladu štěpky nebo dřevní hmoty jsou potřeba dřevokazné houby. Je úplně v pořádku, když nám porostou z kompostu nebo ze zahrádky.
• Žížaly jsou velmi důležité pro zdraví půdy. Regulují její pH, očkují půdu bakteriemi ze svého trávicího traktu, žerou odumřelou hmotu a vytvářejí z ní skvělé hnojivo. Na světě existuje okolo 5500 druhů žížal, některé jsou dlouhé až 1,5 m. V ČR žije okolo 50 druhů žížal, nejdelší je hlubinná žížala dorůstající délky okolo 0,5 m.
• Nemáme v záhonku žížaly? Můžeme je nasbírat a do hlíny vypustit. Dají se dokonce už i pořídit na internetu. Do záhonů se hodí dešťovky nebo rousnice, do kompostů žížaly hnojní nebo kalifornské.
• Kompost by se měl jednou za čas (např. 1x za rok) přeházet na novou hromadu, aby se provzdušnil a urychlil.
• Když máte založený kompost, můžete na něj přidávat odpad z kuchyně (odkrojky, odřezky, zbytky z vaření, z vývaru aj.). Jen je třeba kontrolovat, aby kompost nehnil. Jednou za čas přihodíme i uhlíkatý materiál, aby se dorovnal poměr mezi dusíkem a uhlíkem.

Použití kompostu:
– hnojivo pro domácí květiny (smíchat kompost a půdu 1:1 a přesadit do této směsi rostliny)
– hnojivo pro zeleninové záhony (nejlépe metodou hnízd v mulči, stačí záhon posypat kompostem, zahrnout mulčem, udělat jamku a zasadit sazeničky; nebo zahrnout kompostem dýně a cukety, které je milují)
– hnojivo pro stromy, venkovní květiny i keře (nahrnout v okolí stromu a keře)
– oživení, provzdušnění a udržení vlhkosti trávníků a zahrad (rozhodit na trávník na jaře a v létě)
– rekultivace, zúrodňování půdy na polích a zahradách