Co v květnu vysadit
V tuto dobu vysazujeme rajčata, papriky, okurky, dýně, celer, pórek, cukety, patizony, různé bylinky, předpěstované fazolky, a také brokolice, kapusty, zelí atd. U nás vyséváme hned na začátku května petržel, pastinák a také během tohoto měsíce vyséváme další várku mrkve a červené řepy.
Sledujte počasí
Je toho opravdu hodně a člověk musí vše dobře naplánovat a hlavně sledovat teplotu, která může ohrozit naše jarní snažení s pěstováním sazenic. U nás opravdu neriskujeme a čekáme na příhodnou teplotu. S postupem času ale zjišťujeme, že je toto plánování čím dál tím složitější, počasí si tak trochu dělá, co chce a co platilo ještě před pár lety, tak teď už neplatí. I v květnu může nasněžit a mrazíky nás mohou překvapit i v druhé půlce měsíce. V tuto dobu už je ale zem docela vyhřátá, tak stačí rostlinky při nízkých teplotách překrýt netkanou textilií. Ale pokud je v květnu zima, tak se růst všech rostlin může o dost zbrzdit.
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to
Jak na to
Celou zahradu je dobré si dopředu rozvrhnout. Každá rostlina chce svůj prostor, a tak je dobré dodržovat rozestupy mezi jednotlivými řádky i rostlinami. (pozn.: Čísla v závorkách značí vzdálenost jednotlivých rostlin v řádku.)
My nejčastěji používáme rozestup mezi řádky 30 cm, 40 cm, 50 cm nebo 75 cm.
Vzdálenost 30 cm používáme u mrkve, pórku (10 cm), kedluben (30 cm), červené řepy (12 cm), cibule (10 cm). Vzdálenost řádků 40 cm používáme u špenátu (12 cm), pastináku, máslových kedluben (40 cm) a vzdálenost řádků 50 cm u celeru (40 cm), zelí (40 cm), kapust (40 cm), petržele.
Vzdálenost řádků 75 cm používáme u brambor.
Rajčata a okurky dáváme od sebe 40 cm, papriky 35 cm od sebe a cukety 80 cm od sebe.
Každá rostlina zkrátka potřebuje svůj prostor.
Pro některé druhy zeleniny je také důležité, jak hluboko se rostlinky vysazují:
- celer – stejně, jako byl v květináčku (po děložní lístky, ne hlouběji!)
- rajčata – můžeme zasadit tak hluboko, abychom byli schopni zasazenou rostlinku zalít, kořeny se tvoří po celé délce rostliny
- papriky – po děložní lístky
- okurky – zasadíme po děložní lístky
- kedlubny – po děložní lístky nebo i trochu hlouběji
- kapusty, zelí – můžeme i hlouběji než po děložní lístky
- pórek – asi 10 cm hluboko, po první rozevírání lístků, později se ještě přihrnou
- dýně – po děložní lístky
Při vysazování ještě kontrolujeme, jak jsou rostlinky prokořenělé, popř. kořeny můžeme trochu narušit, aby mohly růst dál do volné půdy. Pak sazenice dostatečně zalijeme a případě zamulčujeme a během růstu kontrolujeme, zda rostliny někdo neohrožuje (slimáci, drátovci, housenky….).
A hlavní sezóna začíná. V květnu už začínáme sklízet první saláty, ředkvičky, kedlubny a postupně je všeho čím dál tím víc a zahrada začíná být neuvěřitelně pestrá a úrodná.
PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?
Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !
Komentáře
Jani, tak pro pobavení, jaký já jsem pěstitel. Toto je moje růžičková kapusta🙈. Růžiček moc neměla, zato hezky vykvetla. Ujídala jsem aspoň lístečky, byly zajímavé chuti, takové pikantní. Slimákům chutnaly taky😁.
No máš toho fakt dost, a vypadá to krásně. Postřiky asi nepoužíváte, že? Právě se dohadujeme s manželem, prý když chci něco vypěstovat, neobejdu se bez nich, teď tu máme zas hromadu slimáků, tak jim sype granulky a já se rozčiluju, že to na zahradu nechci. Přece jsou eko zemědělci, ale jak to tedy děláte?