Že by zase stres?…Ani náhodou!

Vánoce ve vlastní režii

Je na každém z nás, jak si svůj vánoční čas vystavíme, tak jako hrady z písku, ty jsou přeci také plné fantazie.
Čáry máry, probouzím svou fantazii!!!

Takže…nejprve si v biografu své hlavy promítnu všechno krásné, co podle mě (každý jsme sám sobě režisérem) k Vánocům patří:
zasněženou krajinu
zlehounka poletující krajkové vločky
ozdobený stromeček
cinkání zvonků a rolniček
zářící světýlka
planoucí svíčky
melodie vánočních koled
teplo domova
radost z obdarování
štěstí v očích mých milých
a vůně a barvy všeho druhu

Cukroví bez cukru?
Svatý Mikuláš by koukal, jak se dá mlsat zdravě! Naučte se triky na vánoční cukroví, které potěší i vašeho nutričního poradce.
Jak na to

Pouštím se do pečení

Je úžasné, jak jsou ty suroviny různorodé. Jejich tvary, jen ty různé druhy ořechů…vlašáky jsou jako mozky, kešu jako malé rohlíčky, lískáče vypadají jako kapky a mandle jako krásně opečované nehty nějaké nóbl dámy. Rozinky, fíky, sušené švestky jsou tvrdé a scvrklé, ale když se nasekají, tak jako zázrakem mávnutí kouzelného proutku změknou a promění se ve voňavou modelínu. Med se táhne jako zlatá láva vyvěrající z hrdla činné sopky. Koření mi připomíná exotické dálky domova princezny Šeherezády. A mouky? Ty jsou jako jemný píseček dovezený odněkud z karibských pláží.
To vše si užívám. Čichám, osahávám, melu, drtím, míchám (olizuju), hnětu (uždibuju), vykrajuju, tvaruju, přendavám, dávám do trouby, čaruju…a k tomu si prozpěvuju. A je mi fajn. Necítím nervozitu, necítím shon, jsem trochu upatlaná, ale je mi fajn.

Vánoce nejsou jen pro děti

Je pravdou, že já už mám děti velké, zdálo by se, že na pečení a další vánoční přípravy mám spousty času, ale úplně to tak není. Každý máme své starosti běžného dne, někdo větší, někdo menší, někdo skutečně obrovské. Ale OPRAVDU každý nějaké máme.
Přeji všem, bez ohledu na objemnost míry starostí, sílu k jejich překonání a víru v sebe sama.

Vánoce totiž nejsou jen pro děti, jak často slýchám z davu. Vánoce jsou pro nás pro všechny, protože i my jsme bývali dětmi a kousek našeho vnitřního dítěte dřímá někde v cípku našich srdcí, občas nás dětinsky pošťouchne a připomene nám bezstarostnost dětství.
Zazvoňte zvonečkem, probuďte své vnitřní dítě a užijte si byť jen malý okamžik Vánoc po svém!

Dominka